Kilimandžárský levhart: pozoruhodný skutečný příběh

Levhart na Kilimandžáru – mystifikace, Hemingwayův výmysl, nebo skutečná událost? Shrnujeme vše, co je známo o zmrzlém levhartovi nalezeném na vrcholu Kilimandžára.

Levhart v Hemingwayových Snězích Kilimandžára

V roce 1936 americký časopis Esquire publikoval povídku Ernesta Hemingwaye Sněhy Kilimandžára. Hned první odstavec popisuje zmrzlého levharta ležícího ve sněhu na vrcholu hory:

Oficiálně uznávaná výška Kilimandžára je dnes 5 895 m n. m. Tím se ale nezabývejme do detailu. Hemingway strávil na rozsáhlých safari v Africe dlouhý čas a věděl, o čem píše. Ve 30. letech 20. století nebyla přesná výška této africké hory stále jistá. Odkud se ale levhart v jeho povídce vzal a co dělal v tak vysoké nadmořské výšce?

Kdo zmrzlého levharta na Kilimandžáru našel jako první

Hemingway si zmínku o zmrzlém levhartovi na Kilimandžáru nevymyslel. Zvíře skutečně ve 20. letech 20. století objevila skupina horolezců, která zahlédla mumifikované tělo v nadmořské výšce přibližně 5 640 m. V té době šlo o oblast sněhových polí a ledovců. Není divu, že se tělo zachovalo v dobrém stavu – zcela promrzlo.

Ve stejné době žila na úpatí Kilimandžára mimořádná osobnost – horolezec a misionář Richard Reusch. Byl to Němec narozený v Ruském impériu, skutečný dobrodruh a vášnivý milovník horských expedic. Reusch působil v luterské misii, kde domorodý lid Čagga z oblasti Kilimandžára učil křesťanské nauce a základní gramotnosti. Ve volném čase vystupoval na Kilimandžáro a organizoval výpravy pro další zájemce. Více o legendárním Richardu Reuschovi se dočtete v našem článku.

V roce 1926 se vydal na další výstup k vrcholu a stal se prvním člověkem, který dosáhl Uhuru Peak. Cestou objevil právě toho levharta, o němž informovala předchozí skupina. Na fotografii je zachyceno mumifikované tělo zvířete se staženými tlapami. Vedle Reusche pravděpodobně stojí Elisabeth Müller, jedna z prvních žen, které se účastnily komerčních výstupů.

Reusch učinil ještě jeden pozoruhodný nález, který pomohl vysvětlit, proč se levhart dostal do tak vysoké nadmořské výšky. O něco výše, rovněž ve sněhu, našel zmrzlé tělo antilopy. Pravděpodobně stoupala výš a hledala skály, z nichž mohla olizovat sůl. Zvířata na Kilimandžáru byla při tomto chování pozorována opakovaně, obvykle však končí do výšek kolem 4 300 m n. m. Výše začínají úzké hřebeny, a pokud antilopu pronásleduje predátor, nezbývá jí než stoupat dál.

Levhart zřejmě sledoval antilopu. V určité chvíli se počasí na hoře zhoršilo a přihnala se sněhová bouře, která nakonec zabila obě zvířata. Významnou roli hrála i nadmořská výška – nad 5 500 m n. m. je ve vzduchu polovina kyslíku oproti hladině moře. Extrémní výška a náhlá bouře nenechaly antilopě ani levhartovi na okraji kráteru šanci. Tak zněla vlastní teorie Richarda Reusche.

Tehdy Reusch se svými společníky přenesl levhartovu mršinu na viditelnější místo – na skálu. Při dalším výstupu na Kilimandžáro tělo znovu našel a dokonce si odřízl kousek levhartova ucha jako památku a důkaz nálezu. Při třetí návštěvě však bylo mrtvé zvíře pryč – skála zůstala prázdná. Co přesně se s mumifikovaným tělem stalo, zůstává záhadou.

Levharti a další zvířata nalezená v horách

Tajemný levhart a antilopa nebyli jedinými neobvyklými nálezy. První člověk, který zdolal Kilimandžáro, Hans Meyer, také uváděl nález pozůstatků levharta ve vysoké nadmořské výšce, konkrétně v sedle mezi Kibo a Mawenzi, dvěma sopkami masivu Kilimandžára.

V roce 1962 skupina horolezců v nadmořské výšce téměř 4 900 m zahlédla malou smečku pěti psů hyenovitých. Chvíli horolezce sledovali, než odbočili stranou. Není to nijak zvlášť překvapivé, protože velká zvířata občas přecházejí horu přes její náhorní plošinu, místo aby ji obcházela. I dnes lze například mimo turistické trasy na náhorní plošině Shira spatřit antilopy, buvoly, občas psy hyenovité, servaly a slony – a velmi vzácně také lvy. V sedle mezi Kibo a Mawenzi se objevují i velké antilopy losí. V červenci 2024 tým Altezza Travel při přeletu vrtulníkem nad Kilimandžárem zahlédl stádo antilop losích mířící k Mawenzi. Napočítali jsme asi 20 zvířat.

Zmrzlé pozůstatky levharta byly objeveny také na sousední hoře Mount Kenya. V roce 1997 našli vědci zkoumající ledovce část těla levharta vyčnívající z ledovce Tyndall v nadmořské výšce 4 390 m. Ačkoli nejde o tak vysokou polohu jako v případě kilimandžárského nálezu, ukazuje to, že případ z Kilimandžára není ojedinělý. Radiokarbonová analýza keňského levharta určila jeho stáří přibližně na 900 let.

Glaciologové, kteří zkoumají ledovce Kilimandžára, nacházejí zmrzlé mršiny různých zvířat i dnes. Mezi nálezy patří kočkodani diadémoví, klipspringeři, další antilopy, promyky a štětkouni. Co tato zvířata přivedlo do výšky téměř 6 000 m n. m., zůstává úplnou záhadou. Lidé je tam zanést nemohli, protože na „střechu Afriky“ se dostali až na konci 19. století. Rozbor pozůstatků ukazuje, že zvířata pocházejí z období před touto dobou, což naznačuje, že do těchto výšek vystoupila z horského deštného lesa sama. O důvodech lze jen spekulovat.

Takové chování by se dalo čekat u levhartů, o nichž je známo, že vystupují vysoko do hor. Nejvyšší nadmořská výška spolehlivě zaznamenaná vědci u levharta je 5 200 m n. m. I to je o 440 m níže než místo, kde byl nalezen kilimandžárský levhart. Zdá se, že jeho příběh zůstane záhadou.

Chcete se dozvědět o další záhadě? Přečtěte si náš článek o zanzibarském levhartovi. Vyhynul, nebo se stále pohybuje v lesích Zanzibaru? Více se dozvíte v článku.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články