Na východě pevninské Tanzánie, v přirozeném zálivu na břehu Indického oceánu, leží největší město země, Dar es Salaam, často mylně považované za hlavní město. Kvůli vysoké míře urbanizace zdejší ptačí biotopy utrpěly, pobřežní zóna si však zachovala významné území pro ptactvo a přitahuje i mnoho tažných druhů. Podobné je to i v dalších pobřežních oblastech Tanzánie – patří k mimořádně zajímavým místům pro pozorování ptáků.
Severně od Dar es Salaamu leží přímo u oceánu Národní park Saadani. Také území navazující na park je z hlediska ptačích populací poměrně rozmanité. Naproti pevninskému pobřeží, několik desítek kilometrů od břehu, se nachází souostroví tří velkých ostrovů a řady menších ostrůvků. I jejich pobřeží přitahuje ptáky, z nichž někteří jsou endemité. Tato místa ocení všichni, kdo chtějí poznat přírodu pobřežní Tanzánie a rozšířit svůj seznam pozorovaných druhů při ornitologické cestě po Tanzánii.
O ostrově Unguja, známém jako Zanzibar, bude řeč na konci článku. Nejbližším velkým chráněným oblastem věnovaným divoké přírodě se pak podrobněji věnujeme v článku o ptácích Selousu a Mikumi. Pokud Vás zajímají i další místa v Tanzánii důležitá pro pozorovatele ptáků, přečtěte si náš přehled „Tanzánie: 10 nejlepších míst pro pozorování ptáků“.
V tomto článku o ptácích Tanzánie se podíváme na ornitologicky zajímavé oblasti Dar es Salaamu, rezervaci Pande, pobřeží Bagamoya, pobřežní lesy okresu Kisarawe, ostrov Zanzibar a další místa.
Pobřeží Dar es Salaamu
Dar es Salaam je největší město Tanzánie i celé východní Afriky. Jeho pobřežní oblast tvoří především pláže a místy mangrovy. Ornitologicky cenné území představuje úzký pás pobřeží dlouhý 40 kilometrů. Patří k němu také 12kilometrová mořská zóna až k mezinárodním hranicím, která rozšiřuje zdejší biotop o prostředí mořských ptáků, jen zřídka přilétajících blízko ke břehu.
Žije zde početná místní populace volavek černých (Egretta ardesiaca). Je pozoruhodné sledovat je při lovu ryb ve vodě. Když se brodí mělčinou, roztahují křídla, jako by se přikrývaly pláštěm nebo si nad hlavou vytvářely deštník. Díky tomu je neoslňuje odraz slunce a vidí ryby pod hladinou; jakmile je zahlédnou, okamžitě je probodnou ostrým zobákem. Volavky černé se navíc nevyhýbají ani žábám a korýšům. Když se hejno těchto ptáků pohybuje po mělčinách, nad hladinou vystupují jakoby černé hrboly. Zvlášť působivé je to ve chvíli, kdy se v jedné hnízdní oblasti shromáždí desítky ptáků. Někteří pozorovatelé měli v Tanzánii štěstí na obrovská hejna čítající kolem 1 500 volavek černých.
Pobřežní oblast Dar es Salaamu navštěvuje mnoho tažných ptáků, mimo jiné jespák křivozobý (Calidris ferruginea), jespák malý (Calidris minuta) a kulík bledý (Pluvialis squatarola). Všechny tyto druhy hnízdí v arktické tundře Sibiře a do Afriky přilétají zimovat. V březnu a dubnu zde lze spatřit také velká hejna vodoušů šedých (Tringa nebularia) a kulíků mongolských (Charadrius mongolus). Tito ptáci běžně žijí v severní Asii a na začátku až v polovině jara se vracejí ze zimovišť v jižních částech Afriky; během dlouhých přeletů odpočívají na písečných plážích východní Afriky. Kulíci mongolští využívají jako zimoviště také jižní Asii, Austrálii a mnoho ostrovů mezi nimi, řada z nich si však vybírá i Afriku.
Kromě pobřežního pásu využívá mnoho ptáků také malé ostrovy nedaleko Dar es Salaamu. Například na ostrově Mbudya, který patří do skupiny ostrovů místní mořské rezervace, jsme pozorovali hnízdící kolpíky africké (Platalea alba), volavky proměnlivé (Egretta garzetta) a ibisy posvátné (Threskiornis aethiopicus). U volavky proměnlivé může vznikat zmatek, protože bývá někdy uváděna jako Egretta dimorpha a považována za poddruh výše zmíněného druhu. Vědecké jméno odkazuje k dimorfismu: tato volavka se vyskytuje ve dvou barevných formách, černé a bílé. Ibis posvátný byl naopak, jak napovídá jeho jméno, vnímán jako mimořádný pták – a právě proto kdysi výrazně doplatil na člověka.
Ve starověkém Egyptě byli tito ptáci uctíváni – a zároveň hubeni. Ibis byl považován za pozemské vtělení boha Thovta, jednoho z nejdůležitějších božstev egyptské mytologie. Pravděpodobně jste někdy viděli vyobrazení muže s ptačí hlavou a dlouhým, dolů zahnutým zobákem: to je Thovt. Lidé věřili, že konají dobrý skutek, když tomuto bohu obětují chycené a zabité ptáky. Poutníci přicházeli z celé země do hlavních egyptských chrámů a přinášeli mrtvé ibisy. V určité době chrámy každoročně mumifikovaly a ukládaly tisíce ibisů do rozsáhlých katakomb. Podle některých odhadů staří Egypťané z náboženských důvodů zabili a mumifikovali přibližně 8 milionů ptáků tohoto druhu. Dnes druh není vážně ohrožen, populace jsou početné a ibis posvátný byl zavlečen i do dalších částí světa včetně Evropy. Hojný je téměř všude – s výjimkou jedné země, Egypta.
Na ostrovech u Dar es Salaamu lze pozorovat mnoho různých druhů, včetně ptáka s neobvyklým chováním – rybáka rajského (Sterna dougallii). Kleptoparazitismus sice není pro rybáky obecně typický, rybák rajský však aktivně krade ryby jiným ptákům. Pomáhá mu to získat potravu za špatného počasí, kdy ryby klesají hlouběji pod hladinu mimo jeho dosah. Pokud rybáka rajského pozorujete mimo dobu toku, nic růžového na něm neuvidíte. V období páření se mu však hruď zbarvuje do růžova – odtud pochází jeho jméno.
Na ostrovech, na pobřeží i na moři dále od břehu žije mimořádné množství ptáků. V této oblasti bylo zaznamenáno více než 450 druhů. Ostrovy, alespoň ty turisticky oblíbené, lze navštívit lodí, kterou si snadno pronajmete u přístavišť v Dar es Salaamu. S místními lodníky se dá domluvit také cesta na další, méně plážové ostrovy nebo výjezd na otevřené moře za pozorováním lovících ptáků.
Rezervace Pande
Nedaleko Dar es Salaamu leží rezervace Pande a les Dondwe. Dostanete se k nim po silnici z Dar es Salaamu do Bagamoya. Nejde o velkou oblast, ale vzhledem k aktivní urbanizaci kolem největší tanzanské metropole je pro ptactvo důležitá. Hranice lesa Dondwe zároveň nejsou jasně vyznačené. Řada zdejších druhů se překrývá se seznamem ptáků z nedaleké lesní rezervace Pugu Hills.
V Pande žije orlík páskovaný (Circaetus fasciolatus), drobný akalat východopobřežní (Sheppardia gunningi), tažný drozd skvrnitý (Geokichla guttata), který v této oblasti odpočívá během dlouhých přeletů, a ohrožená linduška sokokská (Anthus sokokensis).
V lesích lze pozorovat lejska žlutavého (Erythrocercus holochlorus), drozda mravenčího rudocasého (Neocossyphus rufus), bulbula žlutočárkovaného (Phyllastrephus flavostriatus), dronga hranatoocasého (Dicrurus ludwigii), širokozobce afrického (Smithornis capensis), trogona narina (Apaloderma narina) a zástupce mnoha dalších druhů. Mimochodem, za jménem trogona se skrývá milostný příběh francouzského objevitele Afriky a krásné africké ženy z etnické skupiny Gonakwa.
Ornitolog François Levaillant, cestující v poslední čtvrtině 18. století jižní Afrikou, byl okouzlen mladou ženou z národa Xhosa. Ve svých poznámkách popsal, jak s ní flirtoval, a ovlivnil tak rané jihoafrické romány 18. století o romantických vztazích mezi Evropany a africkými ženami. Dal jí jméno Narina, což v jazyce Khoekhoenové jsou kočovní původní obyvatelé jihozápadní Afriky. Jejich jazyk je starší než bantuské jazyky. znamená „květina“. Toto slovo zůstalo v historii ve jménu pestrého ptáka, kterého později objevil a popsal. Předpokládá se, že právě François Levaillant stál u zrodu žánru cestopisných poznámek a stal se průkopníkem oblíbeného typu cestování – safari, i když pro něj tehdy nepoužíval svahilské slovo „safari“, které se začalo užívat až později.
V rezervaci Pande se vyskytuje také místní endemit – illadopsis bledoprsá (Illadopsis rufipennis). V tomto případě jde o poddruh Illadopsis distans puguensis, pozorovaný nejen v lese Dondwe, ale – jak napovídá vědecké jméno – také ve zmíněném lese Pugu Hills.
Pobřeží Bagamoya
Severně od Dar es Salaamu leží město Bagamoyo, rovněž na břehu Indického oceánu. Obklopuje ho několik lesních rezervací, z nichž nejlépe prozkoumaný je les Zaraninge. Žije zde velké množství papoušků hnědokrkých (Poicephalus fuscicollis) s mohutnými silnými zobáky. Díky nim dokážou tito papoušci rozlousknout i nejtvrdší ořechy a ovocná semena, čímž se liší od příbuzných druhů žijících v savanách.
Ve stejném lese lze spatřit zoborožce korunkatého (Lophoceros alboterminatus), trogona narina (Apaloderma narina) a strakapouda skvrnitého (Campethera cailliautii). Všechny tyto druhy zde hnízdí ve větších počtech než v podobných lesích v okolí. Poměrně běžní jsou tu také strdimil prostohřbetý (Anthreptes reichenowi) a křováček nádherný (Telophorus viridis).
Linduška sokokská (Anthus sokokensis) patří k nejzajímavějším druhům obývajícím tuto oblast. Pro ornitology je pozoruhodný také drozdík bělohvězdý (Pogonocichla stellata), který může les Zaraninge využívat jako zimoviště.
Stojí za to připomenout, že do stejné oblasti patří Národní park Saadani, jediný národní park v celé pevninské Tanzánii s přímým přístupem k oceánu. V parku bylo pozorováno více než 300 druhů ptáků. Mezi nimi je i velmi krásný, zároveň však téměř ohrožený turako Fischerův. Jméno dostal po objeviteli Afriky Gustav Adolf Fischer byl objevitel Afriky, cestovatel a vojenský lékař z Německého císařství. Od roku 1878 cestoval po východní Africe na expedicích bratrů Denhardtových na území dnešní Keni. Později žil na Zanzibaru (v dnešní Tanzánii), kde pracoval jako lékař. V roce 1882 podnikl samostatnou cestu od ústí pevninské řeky Pangani k jezeru Naivasha, a prošel tak rozsáhlými územími Masajů. Během této expedice pozoroval krásné papoušky, které na jeho počest pojmenovali agapornis Fischerův. Je známý také neúspěšným pokusem najít další objevitele Afriky, mimo jiné Němce Emina Pašu a rusko-německého cestovatele Wilhelma Junkera; na Zanzibar se však vrátil bez výsledku. Brzy poté onemocněl tropickou horečkou, které podlehl. Je po něm pojmenován také další ptačí druh, bulbul Fischerův (Phyllastrephus fischeri).
Pro Národní park Saadani je uváděno celkem 11 celosvětově ohrožených druhů. Patří sem především řada ptáků z čeledi jestřábovitých a několik druhů slukovitých (bahňáků). Mnoho ptáků se objevuje u řeky Wami, zejména v blízkosti jejího ústí. Právě sem, vedle lesa Zaraninge, národní park pozorovatele ptáků směřuje nejčastěji.
Pobřežní lesy okresu Kisarawe
Jihozápadně od Dar es Salaamu se rozkládají nízké kopce s hustými lesy, kam dopadá značné množství srážek; díky tomu je zde velmi bohaté přízemní patro vegetace. To přitahuje ptáky. Žijí ve třech lesních rezervacích této zóny, z nichž dvě jsou lépe prozkoumané: Pugu Hills a Kazimzumbwi. Avifauna je však pod tlakem zemědělského využívání půdy a odlesňování, takže zde nenajdete tolik druhů jako v předchozích lokalitách.
Předpokládá se, že právě zde žije největší tanzanská populace akalata východopobřežního (Sheppardia gunningi). Z dalších druhů tu byli pozorováni kulíšek africký (Glaucidium capense), ostnák Böhmův (Neafrapus boehmi), kukačka tlustozobá (Pachycoccyx audeberti), strakapoud Bennettův (Campethera bennettii) a louskáček menší (Pyrenestes minor). Obecně se druhy ptáků žijící v lesnatých kopcích Kisarawe do značné míry překrývají s obyvateli rezervace Pande.
Z méně obvyklých migrantů zde každého pozorovatele ptáků zaujme křepelka čínská (Synoicus chinensis). Jsou to velmi krásní ptáci, obyvatelé Asie, Austrálie a ostrovů mezi nimi. Zaznamenány zde byly i další tažné druhy: chřástálek okrově skvrnitý (Sarothrura elegans) a holub skořicový (Aplopelia larvata), známý také jako lemon dove. Tráví hodně času na zemi, a tím se nápadně liší od blízce příbuzných druhů.
Tyto lesy navštěvují i další migranti, například houseníkovec šedý (Ceblepyris caesius), drozd oranžový (Geokichla gurneyi) a bulbul proužkolící (Arizelocichla milanjensis). Objevují se tu také další výrazně zbarvení ptáci zajímaví pro pozorování i fotografování: drozdík červenočapkový (Cossypha natalensis) a pita africká (Pitta angolensis). Illadopsis bledoprsá (Illadopsis rufipennis) je místním endemitem, stejně jako v nedalekém lese Dondwe.
Ostrov Unguja, Zanzibar
Východně od tanzanské pevniny, v Indickém oceánu, leží 25–50 kilometrů od pobřeží Zanzibarské souostroví. Hlavní ostrov souostroví se jmenuje Unguja, běžně se mu však říká také Zanzibar. Na ostrově jsou tři menší oblasti zajímavé pro pozorovatele ptáků. Především je to les Jozani. Jozani je jediným lesem, který na ostrově zůstal, i když byl výrazně pozměněn lidskými zásahy. Na seznamu zde pozorovaných ptáků je více než 200 druhů.
K endemitům, které zde lze pozorovat, patří turako Fischerův, konkrétně poddruh Tauraco fischeri zanzibaricus, vyskytující se pouze na ostrově, dále bulbul malý (Eurillas virens) – jeho endemický poddruh Eurillas virens zanzibarica – a strdimil šedý, známý také jako strdimil myší (Cyanomitra verreauxii/Cyanomitra veroxii), poddruh Cyanomitra verreauxii zanzibarica. O všech těchto ptácích je známo, že žijí pouze na ostrově Unguja.
Žije zde i další strdimil – strdimil olivový (Cyanomitra olivacea). Poddruh Cyanomitra obscura granti se vyskytuje pouze na Unguje a Pembě, dvou největších ostrovech Zanzibarského souostroví. Drozdík vousatý (Cercotrichas quadrivirgata) žije jen na ostrovech Unguja a Mafia. Konkrétně jde o poddruh Cercotrichas quadrivirgata greenwayi. Mafia je po Unguje a Pembě třetím největším ostrovem Tanzánie. Geologicky je součástí Zanzibarského souostroví, administrativně však nikoli. Ptákům Mafie se proto budeme věnovat v samostatném článku.
Pro pozorování ptáků jsou důležitá také jižní a východní pobřeží ostrova Unguja, k nimž patří zátoky Kiwani a Chwaka. V zátoce Chwaka žije obrovské množství bahňáků. Velmi krásným ptákem, jehož se v zátoce pozorují stovky jedinců, je kamenáček pestrý (Arenaria interpres). Jméno získal podle toho, že při hledání potravy pečlivě prohledává pobřeží a obrací kameny i lastury, aby se pod ně podíval. Zajímavostí je, že zde byl pozorován i tak vzácný host, jako je terej kapský (Morus capensis). Jeho kolonie obvykle hnízdí na ostrovech u Namibie a Jihoafrické republiky. Na Unguje byl spatřen poblíž pláže Paje.
U jižního pobřeží Unguji nejsou hlavním tématem ani tak zátoky a pobřežní pásy, ale drobné korálové ostrovy západně od ostrova, především Chumbe. Na Chumbe a okolních ostrůvcích lze spatřit rybáka rajského (Sterna dougallii), drozdíka červenočapkového (Cossypha natalensis) a rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus). Celkem bylo na Unguje zaznamenáno téměř 350 druhů ptáků. Spolu s dalšími oblastmi popsanými v tomto článku je tento ostrov výborným cílem pro zvídavé pozorovatele.
Veškerý obsah na Altezza Travel vzniká na základě odborných poznatků a pečlivého výzkumu podle našich redakčních zásad.
Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?
Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.
