Altezza Travel a Nature Tanzania: záchrana mizícího ptačího druhu – krejčiříka dlouhozobého

Rádi bychom Vám přiblížili naši spolupráci s tanzanskými ekology na ochraně populace kriticky ohroženého krejčiříka dlouhozobého, známého také jako Long-billed Forest Warbler (Artisornis moreaui). Podle některých odhadů zbývá méně než 250 jedinců, kteří žijí v biologicky mimořádně bohatém lese Amani v pohoří Eastern Usambara.

Ptáci mizí

Populace ptáků celosvětově klesají. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) je téměř polovina všech známých ptačích druhů (49 %) pod tlakem lidské činnosti, což vede k úbytku populací. Tento varovný trend se netýká jen vzácných druhů, ale i některých běžných ptáků. Jejich status zůstává beze změny pouze díky širokému rozšíření, mnoha typům prostředí a stále početným populacím.

Více než 1 400 druhůcelkem dnes na světě žije přes 11 000 druhů ptáků. je ohroženo a řazeno do kategorií kriticky ohrožený, ohrožený nebo zranitelný. Dalších více než 1 000 druhů je téměř ohrožených, což u těchto ptáků ukazuje na vážné blížící se problémy. Mnoho druhů už nenávratně zmizelo, dokonce i ze zoologických zahrad. Od roku 1500 vyhynulo nejméně 187 ptačích druhů, převážně v důsledku lidského zásahu do ekosystémů, včetně zavlečení savců, kteří v nových prostředích decimovali ptačí populace.

Zde je několik nedávných příkladů. V roce 2011 vyhynul brazilský endemit Alagoas Foliage-Gleaner (Philydor novaesi). V roce 2019 byl za vyhynulý prohlášen další brazilský endemit, Cryptic Treehunter (Cichlocolaptes mazarbarnetti). K těmto vyhynutím došlo doslova před našima očima. Dříve k vymírání ptáků docházelo především na ostrovech, dnes jsou však v ohrožení i druhy žijící na pevnině. Grafy sestavené ornitology jsou znepokojivé a ukazují stále rychlejší úbytek ptačích populací.

Vše souvisí s probíhajícím šestým masovým vymíránímVymírání druhů je přirozený proces, Země však zažila i masová vymírání, při nichž rychle zmizelo více než 20 % všech živých organismů. Příčinou byly mimo jiné sopečná činnost a dopady nebeských těles, které vedly ke změnám klimatu. Pět hlavních masových vymírání: ordovik–silur (před 444 miliony lety) – zaniklo asi 85 % živočišných druhů. Devon (před 374 miliony lety) – zmizelo až 75 % mořských druhů. Perm (před 252 miliony lety) – největší vymírání, při němž zaniklo 96 % mořských a více než 70 % suchozemských druhů. Trias–jura (před 201 miliony lety) – zanikla asi polovina tehdejších druhů. Křída–paleogén (před 66 miliony lety) – zmizelo až 75 % všech organismů včetně dinosaurů. živočichů a rostlin na Zemi, způsobeným lidskou činnostíSoučasné holocenní vymírání, poháněné lidskou činností, probíhá 100–1000krát rychleji než přirozené pozadí vymírání na Zemi a 10–100krát rychleji než jakékoli předchozí masové vymírání. Ve 21. století se toto tempo dále zrychluje. Přesné vyhodnocení je obtížné, protože mizí celé ekosystémy, například tropické lesy a korálové útesy, přičemž nejvíce zasaženi jsou velcí suchozemští živočichové nad 40 kg. Mezi příčiny šestého vymírání patří růst populace, vyšší spotřeba, odlesňování, nadměrný rybolov, okyselování oceánů, ničení mokřadů a pytláctví. Zvlášť vážná je situace u obojživelníků, jejichž úbytek je patrný od 80. let 20. století. Projekce naznačují, že při pokračování současného tempa vymírání by do roku 2100 mohlo zmizet více než milion druhů.. Přirozené tempo vymírání druhů je 1–5 druhů ročně (pro všechny živé druhy). V současnosti podle vědců druhy mizí tempem, které je mnohem vyšší a téměř nemožné přesně vypočítat. Odhady jsou složité, naznačují však, že ročně může vyhynout až 10 000 druhůOdhadování vymírání druhů je obtížné ze dvou důvodů: neznáme celkový počet druhů na Zemi a vymírání nesledujeme v reálném čase. Potvrzení vyhynutí druhu často vyžaduje roky pozorování. Vědci proto odhadují, že na Zemi existuje 2 až 100 milionů druhů a roční míra vymírání činí 0,01 % až 0,1 %. To vede k odhadovanému rozsahu 200 až 100 000 vyhynulých druhů ročně, přičemž skutečné číslo je pravděpodobně blíže spodní hranici, protože většina současných studií odhaduje počet druhů na Zemi na 5 až 10 milionů. včetně rostlin a mikroorganismů.

Graf výše vyžaduje krátké vysvětlení. Index červeného seznamu ukazuje míru rizika vyhynutí druhů. Červená linie na grafu klesá, což znamená nárůst rizika vyhynutí ptáků. Zelená část indexu představuje počet druhů, jejichž ochranářský status se zlepšil – od roku 1988 celkem 93 druhů. Červená část označuje druhy se zhoršujícím se statusem, celkem 436 druhů. Průměrná míra vymírání ptáků tak činí 2,17*10-4 druhu za rok, což znamená, že tempo vymírání ptáků je dnes šestkrát vyšší než v roce 1500.

Skutečnými příčinami tohoto prudkého zrychlení jsou ztráta a degradace ptačích biotopů, způsobené šířením zemědělství a rozsáhlou těžbou dřeva. Například v pohoří Usambara u Indického oceánu ve východní Africe leží proslulý les Amani, považovaný za hotspot biodiverzity díky velkému počtu jedinečných rostlinných a živočišných druhů. Je součástí rozsáhlých prastarých lesů, které byly před miliony let propojené s deštnými lesy Jižní Ameriky, když dnešní dva kontinenty tvořily jednu velkou pevninu. V důsledku intenzivní těžby dřeva a lidského osídlení však pohoří Usambara přišlo přibližně o 70 % původního lesního porostu.

To vše dopadá na konkrétní ptáky žijící v Amani. Výrazným příkladem je krejčiřík dlouhozobý (Artisornis moreaui). Tento druh je řazen mezi kriticky ohrožené. Podle nejlepších odhadů ornitologů zbývá pouze 250 jedinců, možná však ještě méně. Přesný počet se zjišťuje obtížně, protože pták je nenápadný, špatně se pozoruje a hustota jeho populace v místě výskytu je poměrně nízká.

V posledních letech v lese Amani probíhá projekt zaměřený na výzkum a průběžný monitoring této klíčové ornitologické oblasti. Ptáci žijící v Amani a jeho okolí se sčítají, shromažďují se data a určují se problémy, které ptákům brání v rozmnožování a zvyšování početnosti, případně alespoň v udržení populace. Navrhují se konkrétní kroky a řešení na podporu místních populací včetně krejčiříka dlouhozobého. Tuto práci vede nevládní ornitologická organizace Nature Tanzania.

Nature Tanzania

Nature Tanzania je ochranářská organizace věnující se výzkumu ptáků Tanzánie a jejich biotopů. Ptáky nejen sčítá, aby sledovala významné ornitologické oblasti, ale také je aktivně chrání před různými hrozbami a pomáhá jejich populacím růst, případně alespoň zpomalit jejich úbytek.

Tato nevládní organizace funguje z darů svých členů a řídí ji nezávislá správní rada. Vládní a regionální úředníci její iniciativy schvalují, ale neovlivňují její politiku. Nature Tanzania spolupracuje se studenty vysokých škol zaměřených na management přírodních zdrojů a příbuzných univerzit, stejně jako s dobrovolníky, místními komunitami a drobnými podnikateli, které zapojuje do ochrany biodiverzity v Tanzánii.

Tento přístup funguje – lidé žijící v blízkosti ekosystémů mají na jejich zachování nakonec největší zájem. Takto to vypadá v praxi.

Hlavním cílem Nature Tanzania je odhalovat a odstraňovat příčiny úbytku biodiverzity. Organizace realizuje strategické projekty, například školení pro pracovníky, rozsáhlé průzkumy významných ornitologických oblastí, předávání znalostí mimo vlastní tým a projekty udržitelného rozvoje pro místní komunity. Vede také konkrétní programy, například projekty na ochranu populací jeřábů ve vybraných regionech, projekt ochrany jezera Natron, školní environmentální vzdělávání v okolí lesních rezervací Amani a Nilo a spolupráci s farmáři v Amani na ochraně endemické populace krejčiříka dlouhozobého.

Environmentální projekty Nature Tanzania

Plameňáci jezera Natron

Jezero Natron v severní Tanzánii je nejen oblíbeným cílem cestovatelů, ale také hlavním hnízdištěm plameňáků malých. Hnízdí zde a vyvádí mláďata přibližně 80 % světové populace tohoto druhu. Za pozornost stojí působivý dokument „The Crimson Wing“, natočený u jezera Natron, který zachycuje život mladých plameňáků.

Toto slané jezero by se však mohlo stát zdrojem cenných surovin pro průmyslovou těžbu. Existují plány na výstavbu velkého závodu na těžbu potaše přímo u jezera, což by mohlo ohrozit prostředí plameňáků malých. Nature Tanzania společně s dalšími ochranářskými organizacemi průmyslový rozvoj úspěšně zastavila a navrhla místním obyvatelům alternativní zdroje obživy založené na ekologických aktivitách.

Jeřábi královští

Možná jste už viděli fotografie jeřábů královských – elegantních ptáků, se kterými se lze setkat na safari v Tanzánii. Stav tohoto druhu však ochranáře znepokojuje: jeřábi mizí kvůli odvodňování mokřadů, rozšiřování zemědělství a rozšířenému používání pesticidů.

Nature Tanzania zorganizovala projekt na ochranu populace jeřábů u řeky Kagera. Při takto složitých úkolech se ekologové opírají o pomoc místních obyvatel, protože právě ta rozhoduje o dlouhodobé účinnosti projektu. Lidé žijící v blízkosti biotopů jeřábů královských se učí o ekologii a jejích problémech, o ptácích a významu jejich ochrany, o tom, co jim škodí a co jim může pomoci. Vznikají farmářské a dětské kluby, kde probíhají vzdělávací přednášky. Zapojení dětí se osvědčuje – nové informace přijímají otevřeněji a po návratu ze škol a klubů je ochotně předávají rodičům i dalším členům rodiny.

Udržitelný rozvoj pro Masaje

V oblastech, kde žijí masajští pastevci, Nature Tanzania hledá způsoby udržitelného rozvoje místní komunity tak, aby kočovní pastevci se svými stády méně poškozovali ekosystém. Snaží se pro ně nacházet alternativní zdroje příjmů a podporuje využívání účinnějších zdrojů energie. Zástupci Masajů zároveň absolvují přednášky o právech žen, mladých lidí a mužů, což má zlepšit kvalitu života v komunitách silně vázaných na staré tradice. Dlouhodobě by to mělo změnit ekonomické návyky Masajů, kteří jsou zvyklí žít bez většího ohledu na ekologické problémy.

V již zmíněném lese Amani v pohoří Usambara probíhá projekt terénního školení dobrovolníků a absolventů specializovaných univerzit. Amani je známé jednou z největších botanických zahrad v Africe, vysokou mírou endemismu rostlin i živočichů a také jako zajímavá lokalita pro birdwatching. Od dob německého koloniálního vlivu zde působí biologický a zemědělský institut. To vše přitahuje absolventy univerzit z celé Tanzánie. Právě na ně se zaměřuje mentorský program v oblasti ochrany biodiverzity.

Tyto i další projekty probíhají ve spolupráci s jinými ochranářskými organizacemi, například se stoletou mezinárodní organizací na ochranu ptáků BirdLife International, nejstarším a největším německým ekologickým sdružením NABU, předním mezinárodním sdružením pro výzkum a ochranu afrických ptáků African Bird Club a dalšími partnery.

Nature Tanzania zároveň v Amani realizuje projekt na ochranu populace krejčiříka dlouhozobého.

Krejčiřík dlouhozobý – tanzanský endemit

Krejčiřík dlouhozobý je malý zpěvný pták z řádu Passeriformes. Působí nenápadně, jak je pro zástupce tohoto řádu typické, s peřím v šedých a světle hnědých tónech. Na první pohled není nápadný. Má však svůj půvab: dlouhý zobák a dlouhý ocas, který drží buď dozadu, nebo jej při vyrušení zvedá.

Žije v křovinatých porostech nízko u země. I proto se obtížně zjišťuje jeho přítomnost. V propletených houštinách krejčiříci hledají potravu – drobné bezobratlé a hmyz. Jejich hlavním prostředím jsou okraje lesa a menší lesní zápoje v mezerách mezi hustými skupinami stromů. Daleko od lesa se nevydávají, přestože v okolí existuje řada míst, která se zdají vhodná, například paseky s křovinami mimo les. Pro ochranu populace je to problém. Jak přirozené lesy mizí, krejčiříci ztrácejí prostředí, na které jsou vázáni.

Zdá se, že jsou zvlášť závislí na popínavých rostlinách a liánách, protože se nejčastěji vyskytují právě v takovém lesním prostředí u odvodňovacích kanálů a otevřených světlin. Často bývají pozorováni také na okraji lesa u čajových plantáží, kterých je v Amani a jeho okolí mnoho.

Zemědělství a umělá výsadba stromů, které pro tuto oblast nejsou typické, vedou k ničení biotopu krejčiříků dlouhozobých. Mezi další hrozby patří sběr palivového dřeva v lese a těžba nerostů v této oblasti. Stromy se kácí kvůli stavbě elektrického vedení a rostliny se sbírají pro léčebné účely, což mění celý ekosystém. Na místo pokácených stromů se vysazují druhy, které zde původně nerostly. Vytvářejí příliš husté olistění, nevhodné pro krejčiříky vyhledávající světlejší prostředí.

To vše se týká lesa Amani v pohoří East Usambara, kde žije poddruh Artisornis moreaui moreaui, na nějž se tento příběh soustředí. Byl zaznamenán také v jiné lesní rezervaci – Nilo na stejnojmenné hoře – velikost této oddělené populace však není známa. Amani je považováno za hlavní místo výskytu. Nejpřesnější novější odhady pocházejí z roku 2000 a uvádějí, že populace v Amani čítala 150–200 jedinců. Dnes Mezinárodní svaz ochrany přírody a přírodních zdrojů odhaduje známou populaci krejčiříků dlouhozobých v Tanzánii na 50–249 dospělých jedinců. Jde o přibližná čísla.

Existuje ještě další poddruh krejčiříka dlouhozobého – Artisornis moreaui sousae, který obývá severní Mosambik na náhorní lesní plošině Njesi a dvě další nedaleké hory. Zástupci tohoto poddruhu jsou menší, mají o něco tmavší peří a tmavě hnědou skvrnu na hlavě. Někteří taxonomové jej řadí jako samostatný druh, Mozambique Forest Warbler. Jeho ochranářský status je jiný – ohrožený, tedy o stupeň příznivější než kriticky ohrožený status tanzanských krejčiříků. Žijí však v nepřístupných oblastech bez trvalého osídlení, a proto je ohrožuje méně faktorů. Navíc se jejich status může časem změnit, pokud ornitologové v mosambických lesích napočítají více jedinců.

Jak vidíte, oba ptáci nesou ve vědeckém názvu jméno Moreau. Byl to skromný britský účetní, který se z lásky k přírodě a ptákům stal amatérským ornitologem a později vědcem. Mnoho let žil v Africe a v dějinách ornitologie zanechal výraznou stopu.

Moreau, jehož odkaz žije ve jménu Artisornis moreaui

Reginald Ernest Moreau, Brit s francouzskými kořeny, se narodil a vyrůstal v rodině vzdálené přírodním vědám. Od dětství ho však fascinovaly procházky po londýnském předměstí, kde vyrůstal, a pozorování ptáků. Silně jej ovlivnily knihy prvních fotografů divoké přírody, Richarda Keartona a Cherryho Keartona, kteří přírodu nejen studovali, ale také o ní s nadšením psali v knihách doplněných vlastními fotografiemi.

Zajímavé je, že Moreauovým hlavním zaměstnáním byla poměrně jednotvárná úřednická práce na vojenském oddělení. Pozorování ptáků zůstávalo koníčkem. Kvůli zdravotním potížím mu však rodinný lékař brzy doporučil úplnou změnu prostředí. Moreau požádal o přeložení do Káhiry a záhy se přestěhoval do Afriky, do Egypta. Stalo se to v roce 1920.

V Egyptě pokračoval v běžné úřednické práci a ve volném čase podnikal procházky a výlety. Kromě pozorování si pořizoval mnoho poznámek o chování ptáků. Zdravotní stav se postupně zlepšil a v Káhiře navázal důležité kontakty: nejprve s ornitologem a ředitelem zoologické zahrady v Gíze Michaelem Johnem Nicollem, proslulým zásadním průvodcem po egyptských ptácích, a poté s entomologem Carringtonem Bonsorem Williamsem, který ho seznámil s vědeckými teoriemi a povzbudil jej k publikování poznámek, protože měly pro ornitologii význam.

Reginald Moreau poslal své záznamy do předního ornitologického časopisu „Ibis“, vydávaného Britskou ornitologickou unií, druhou nejstarší ornitologickou organizací na světě po Německé ornitologické společnosti. O několik let později byl pozván do redakce tohoto vědeckého časopisu.

Jednoho dne při procházce a pozorování ptáků uviděl ženu, která sbírala květiny obklopená ptáky. Padli si do oka a začali se scházet. Brzy se stala jeho ženou a manželé, kteří už ptáky studovali společně, měli dceru jménem Prinia podle prinie půvabné (Prinia gracilis).

V roce 1928 se rodina Moreauových na pozvání Carringtona Williamse přestěhovala do východní Afriky, do Amani, kde fungovala výzkumná stanice založená Němci – toto území bylo před první světovou válkou pod německou správou. Stanice zkoumala místní rostliny, motýly a ptáky.

Moreau se s velkým zaujetím pustil do pozorování východoafrických ptáků, popisoval jejich chování a hnízda. Své poznámky už nejen posílal do vědeckých časopisů a novin, ale pracoval také jako editor pro East African Agricultural Journal. Výsledky jeho pozorování později přivedly ornitology k novým důležitým myšlenkám v evoluční biologii. Moreauovo jméno zůstalo v dějinách ornitologie, Oxfordská univerzita mu udělila čestný titul Master of Arts, byl zván k práci v dalších institucích a Britská ornitologická unie mu udělila čestné ocenění.

Během života v Amani Moreau shromáždil první exempláře nových ptačích druhů včetně krejčiříka dlouhozobého. Druh byl popsán v Británii a pojmenován po Moreauovi – Artisornis moreaui. Další pták objevený v Amani, Scepomycter winifredae, byl Reginaldem Moreauem pojmenován po jeho ženě Winifred – Mrs. Moreau's warbler, známý také jako Winifred's Warbler. Po ní pojmenoval i dalšího ptáka – South Pare White-eye (Zosterops winifredae). Všichni tři ptáci jsou endemity dnešní Tanzánie.

Jak Nature Tanzania pracuje na záchraně krejčiříka dlouhozobého

Hlavním principem Nature Tanzania při jakémkoli ochranářském projektu je zapojit místní komunity do pomoci přírodě. Bez toho účinnost jakýchkoli kroků časem klesá, nebo zcela mizí. Pokud lidé žijící v blízkosti ptačích biotopů výrazně ovlivňují život ptáků a vytvářejí riziko úbytku populace nebo úplného vyhynutí, musí nějak změnit své chování, aby jim přestali škodit. Poté se populace s největší pravděpodobností dokáže obnovovat sama.

V lese Amani jsou do práce zapojeni místní farmáři, kteří vlastní pozemky na hranici lesa, kde krejčiříci dlouhozobí žijí. Na těchto pozemcích kácí původní druhy stromů a vysazují nepůvodní dřeviny určené k pozdější těžbě, stejně jako plantážní plodiny, například kardamom. To vše ničí přirozený ekosystém lesů pohoří Usambara.

Hlavním problémem lesa Amani i dalších lesů v pohoří Usambara je masová výsadba stromu deštníkovce (Maesopsis eminii). V letech 1930 až 1970 byl do oblasti zaveden a pěstován, během této doby se však stal invazním škodlivým druhem a začal ovládat horské svahy. Základním řešením pro zachování místního ekosystému je tento druh odstraňovat. Problém spočívá v tom, že roste velmi rychle a místní obyvatelé běžně používají jeho kmen ve stavebnictví a korunu jako krmivo pro zvířata. Tento strom se navíc často vysazuje na kávových a kardamomových plantážích, protože svým deštníkovitým tvarem poskytuje pěstovaným plodinám potřebný stín.

Specialisté Nature Tanzania přesvědčili vůdce místních komunit a farmáře, aby část svých plantáží opustili a věnovali se místo toho jiným výdělečným činnostem – pěstování černého pepře a chovu hospodářských zvířat. Černý pepř je dřevnatá liána a na rozdíl od bylinného kardamomu dobře roste ve stávajícím lese, kde se přichytává a ovíjí kolem kmenů okolních stromů. Pro jeho pěstování není nutné les mýtit, jak se to děje při výsadbě keřů kardamomu.

Jako alternativu k plantážím farmáři dostali skot, prasata a včelí úly, které jim mají nahradit příjem ztracený po opuštění části starých plantáží. Nature Tanzania jde dál a farmáře, s nimiž byly dohody uzavřeny, nenechává bez podpory, ale pomáhá jim s novými formami drobného podnikání. Když byl například černý pepř připraven k prodeji, pracovníci organizace pomohli farmářům vytvořit modernější a z marketingového hlediska kvalitnější obaly. Když poskytnutá zvířata začala mít zdravotní potíže a onemocněla, Nature Tanzania zajistila veterináře, který se o ně staral.

V místních domácnostech probíhaly přednášky o pěstování koření, aby projekt měl od začátku dobré předpoklady k úspěchu. Aktivně se zapojují nejen muži, ale také ženy, což pomáhá řešit otázku genderové nerovnosti, důležitou pro venkovské komunity v Tanzánii a brzdící ekonomický rozvoj.

Lidé chápou, proč mění své zemědělské postupy – ve vzdělávací části projektu pracovníci Nature Tanzania vysvětlují situaci jedinečného ptačího druhu v Tanzánii, kterému hrozí vyhynutí. Místní obyvatelé dostávají informace o významu ekologické rovnováhy, o problémech lesa Amani a o zvířatech, která zde žijí. Ukazují se jim deštníkovce a vysvětluje se, jak lesům pohoří Usambara škodí. Společně s obyvateli mohou ekologové regulovat počet těchto stromů.

Vše je součástí širšího souboru kroků zaměřených na udržitelné hospodaření na okrajích lesa v pohoří East Usambara, aby se zachovala populace krejčiříka dlouhozobého i celá endemická biodiverzita této oblasti.

Altezza Travel se zapojuje do práce Nature Tanzania v Amani

Jedním z projektů Nature Tanzania je terénní výcvik a mentoring v programu Biodiversity Monitoring, zkráceně BiMO. Program probíhá v přírodní rezervaci Amani a je určen zájemcům z řad mladých lidí, především absolventům vysokých škol a univerzit se zaměřením na profese spojené s ochranou divoké přírody.

Program byl financován z členských příspěvků lidí zapojených do organizace, což přirozeně nestačilo. V březnu 2023 se Altezza Travel připojila k práci Nature Tanzania a vyčlenila 12 000 USD na školení studentů a absolventů vysokých škol a univerzit, stejně jako na monitoring biotopu krejčiříka dlouhozobého a sčítání jednotlivých ptáků žijících v Amani.

Věříme, že investice mají směřovat především do dlouhodobých projektů, které přinesou užitek nejen nyní, ale i v budoucnu. Mentorský program posiluje schopnosti studentů i členů samotné organizace v oblasti výzkumu a monitoringu, usnadňuje předávání znalostí a zkušeností a pomáhá vytvářet udržitelnou síť lidí oddaných ochraně jedinečné biodiverzity pohoří Usambara.

Nature Tanzania získala také podporu Fakulty zoologie a ochrany divoké přírody na University of Dar es Salaam, stejně jako University of Dodoma a Sokoine University of Agriculture. Zapojeny jsou také Tanzania National Parks Authority (TANAPA) a charitativní nadace věnující se ochraně pohoří v oblasti Eastern Rift Mountains, včetně pohoří Usambara.

Těší nás, že můžeme být součástí tohoto důležitého projektu pro přírodu Tanzánie. Ochrana přírody patří k poslání Altezza Travel. Kromě tohoto projektu investujeme do mnoha dalších ochranářských iniciativ, například do projektu Serengeti De-snaring, který pomáhá odstraňovat ze Serengeti pytlácké pasti na zvířata. Aktivně také vysazujeme stromy v oblasti Kilimandžára a obnovujeme poškozené úseky podél řek.

Věnujeme pozornost i dalším projektům, jednorázovým i dlouhodobým. Přečtěte si o nich v našem přehledu environmentálních iniciativ Altezza Travel.

Klienti Altezza Travel se podílejí na programech ochrany ohrožených ptáků

Máme i další nápady, jak ptákům Tanzánie pomoci. Přesněji řečeno, tyto nápady přicházejí od Nature Tanzania – a my této organizaci jako odborníkům důvěřujeme a jsme připraveni pomáhat finančně i jinými dostupnými způsoby. V době psaní tohoto článku se připravuje realizace dalších dvou projektů zaměřených na ochranu ptačích populací v Tanzánii, vzdělávání místních obyvatel a jejich aktivní zapojení do environmentálních aktivit.

Ptáky máme rádi, věnujeme se birdwatchingu a píšeme o ptácích Tanzánie. Více o ptácích žijících v lese Amani a pohoří Usambara si můžete přečíst v našem článku. Pokud Vás zajímá cesta do Tanzánie za pozorováním místních ptáků, napište nám a rádi pro Vás navrhneme program zaměřený na birding.

Pokud plánujete safari do národních parků Tanzánie, už jste s námi cestovali, nebo míříte na nejvyšší horu Afriky, Kilimandžáro, vězte, že přispíváte k ochraně přírodního dědictví východní Afriky. Část prostředků, které platíte za organizaci své cesty, směřuje do Nature Tanzania a podporuje ohrožené ptáky žijící v Tanzánii.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články