Co bych si přála vědět před výstupem na Kilimandžáro

V listopadu 2024 jsme s partnerem Jackem vystoupili na Kilimandžáro, nejvyšší volně stojící horu světa. Při přípravě jsem četla příspěvky na Redditu, sledovala videa na YouTube a procházela desítky cestovatelských blogů. Mnoho lidí, kteří výstup absolvovali přede mnou, psalo, že byl těžší, než čekali. Někteří jej dokonce označili za jednu z nejnáročnějších věcí, jaké kdy podnikli. To jde proti rozšířené představě, že Kilimandžáro je jen jednoduchá pěší túra.

Po dokončení treku mohu říct, že lidé z fór měli pravdu – představa, že výstup na Kilimandžáro je velmi snadný, je opravdu mýtus. Nezvládne ho úplně každý. Pravda je střízlivější: „Člověk alespoň s průměrnou fyzickou kondicí, správným vybavením a dobrou přípravou má slušnou šanci dosáhnout vrcholu.“

V tomto článku sdílím hlavní poznatky z výstupu na Kilimandžáro, které mohou pomoci dalším účastníkům treku.

Dopřejte si den navíc na zotavení po letu

S Jackem jsme letěli z Pittsburghu s přestupy v New Yorku, Amsterdamu a Istanbulu. Cestujeme často, takže víme, že s každým dalším přestupem roste pravděpodobnost opožděného zavazadla. Proto jsme se rozhodli dorazit do Tanzánie dvě noci před začátkem výstupu.

Ukázalo se, že to bylo velmi dobré rozhodnutí, i když ne kvůli zavazadlům – ta dorazila bez problémů stejným letem. Noc navíc nám dala čas vzpamatovat se z výrazného jet lagu. Osmihodinový časový rozdíl nás úplně otupil, a tak jsme další den strávili u bazénu a nechali cestovní únavu odeznít. Do večera se naše těla srovnala s časovým pásmem Tanzánie.

Když druhý den ráno trek začal, probudili jsme se odpočatí a plní energie. Kdybychom vyrazili o den dříve, jak to dělá mnoho dalších, jsem si jistá, že by celý výstup byl mnohem méně příjemný.

Vyberte si hotel blíže ke Kilimandžáru

Většina lidí před trekem i po něm zůstává v Moshi, ale existují hotely položené blíže samotné hoře.

My jsme například bydleli v Aishi Machame Hotel, jen asi 20 minut jízdy od vstupní brány na trasu. Hotel leží téměř ve výšce 1 200 m n. m., což pomohlo nastartovat aklimatizaci. Dvě noci v této nebo vyšší nadmořské výšce mohou výrazně usnadnit první noc ve stanu na hoře, zvlášť pokud přijíždíte z města u moře.

Zvolte 7denní nebo delší program

Komunita lidí, kteří už Kilimandžáro zdolali, na Redditu doporučuje pro první výstup delší trasy kvůli lepší aklimatizaci. My jsme si vybrali 8denní trasu Lemosho a vyplatilo se to – měla jsem jen lehkou bolest hlavy, jinak jsem se cítila dobře. Trek byl mimořádný. Každý den jsme měli krásné výhledy a postupně si zvykali na výšku.

Viděli jsme také, co se dělo lidem, kteří zvolili kratší trasy. V Barranco Camp jsem potkala skupinu z Baltimoru na 6denním programu. Někteří na tom byli špatně – trápily je silné bolesti hlavy a vážné projevy výškové nemoci. Ráno před odchodem z kempu jsme se jich ptali, jak jim je, a stále se necítili o mnoho lépe.

Victor, náš hlavní průvodce, nám řekl, že na 5- a 6denních trecích je to běžné. Bez dostatku času na aklimatizaci je výšková nemoc mnohem pravděpodobnější. Nejlepší prevencí je zvolit delší trasu.

Držte pomalé tempo

Od prvního dne Vám průvodci budou opakovat kilimandžárskou mantru – „pole pole“. Ve svahilštině to znamená „pomalu, pomalu“. 

Tento trek není závod. Spíš týmový maraton, ve kterém vítězí každý. Právě to na pěší turistice miluji. V naší skupině bylo 7 lidí a opravdu jsme se navzájem podporovali. Bylo cítit, že se nesnažíme jen dosáhnout vrcholu – chceme tam dojít společně.

Pomalá chůze dává také více času mluvit s průvodci, kteří mají spoustu zajímavých příběhů o Tanzánii. Jednoho dne nám Victor ukázal několik endemických ptáků Kilimandžára – turaky Hartlaubovy a kruhoočka kilimandžárská. Ptáci mě předtím nijak zvlášť nezajímali, ale jejich pozorování mě upřímně bavilo.

Pijte hodně vody

Voda je pro aklimatizaci zásadní – pomáhá tělu přenášet kyslík a ve výšce ztrácíte tekutiny mnohem rychleji než obvykle. Denní minimum na Kilimandžáru je proto zhruba 3–4 litry vody. Pokud nejste zvyklí tolik pít, je dobré si tento návyk začít budovat ještě před cestou.

Nejjednodušší způsob, jak udržet hydrataci, je hydrovak typu CamelBak. Někteří lidé v naší skupině používali klasické lahve, což znamenalo, že se při každém napití museli zastavit, sundat batoh, vytáhnout lahev, otevřít ji, napít se a znovu ji uložit. S hydrovakem jen pijete hadičkou. Nejsou drahé – na Amazonu je pořídíte za 20–30 USD nebo si je můžete půjčit u svého touroperátora.

Vodu si můžete obměnit také ovocnými elektrolyty. Většina obsahuje minerály, které pomáhají předcházet svalovým křečím a snižují únavu. Vezměte si je ale s sebou, protože v Tanzánii se shánějí obtížně.

Nevynechávejte aklimatizační túry

Do každého nového kempu jsme dorazili před obědem a potom nám průvodci nabídli krátkou túru do svahu, zhruba na 30 minut ve vyšší nadmořské výšce. Princip „vystoupat výš, spát níž“ pomáhá tělu lépe se přizpůsobit změnám výšky.

Zpočátku jsem váhala – už jsem byla unavená a chtěla jsem jen odpočívat v kempu. Nakonec jsem jejich radu poslechla a bylo to správné rozhodnutí. Po těchto túrách jsem dobře spala a během vrcholové noci se cítila dobře. S odstupem jsem přesvědčená, že aklimatizační výšlapy měly význam.

Nejsou tak náročné, jak se mohou zdát, a na rozdíl od hlavních přechodů mezi kempy můžete nechat batoh ve stanu a vzít si jen vodu. Díky tomu jsou mnohem snazší.

Ujistěte se, že máte správné vybavení

Váš touroperátor Vám dá seznam vybavení na Kilimandžáro. Pokud nejste zkušený horský turista, je pravděpodobné, že většinu požadovaných věcí doma nemáte.

Spací pytel, expediční taška, boty a bundy mohou být drahé, ale nevyplatí se sahat po nejlevnějších variantách. Nekvalitní spacák Vás neudrží v teple a promokavá expediční taška může při dešti znamenat mokré oblečení.

Kompletní vybavení na Kilimandžáro může stát okolo 1 500 USD. Pokud si nejste jistí, zda budete po této cestě v trecích pokračovat, půjčení je velmi dobrá možnost. My jsme si na místě půjčili téměř všechno za 290 USD a dostali jsme vybavení kvalitních značek, například Helly Hansen a Black Diamond.

Pokud plánujete znovu použít nepromokavé vybavení z předchozích túr, pečlivě ho zkontrolujte. Ochrana proti dešti se časem opotřebovává a i kvalitní bundy a kalhoty mohou po intenzivním používání začít protékat.

Zvlášť důležité jsou dvě věci:

Dobře rozchozené boty ve správné velikosti

Jako zkušená turistka vím, že úplně nové boty, pokud nejsou dobře rozchozené, mohou způsobit bolestivé krvavé puchýře a proměnit každý krok v utrpení. Špatná velikost je stejně zrádná – můj známý loni vystoupil na Kilimandžáro a přišel o nehty na nohou, protože mu boty neseděly.

Proto jsem si vzala stejné boty, ve kterých jsem šla trek k Machu Picchu a několik dalších túr. Jackovy dlouho sloužící Salomony už byly příliš opotřebované, takže si u našeho operátora půjčil kvalitní pár bot Zamberlan a byl s nimi spokojený.

Pokud si na Kilimandžáro kupujete nové boty, začněte je rozcházet alespoň několik týdnů před výstupem. Nachoďte v nich 32–40 km, abyste měli jistotu, že se přizpůsobí chodidlu a nebudou tlačit. I když svým botám věříte, přibalte náplasti na puchýře Compeed. Pokud je nakonec nebudete potřebovat Vy, pravděpodobně je využije někdo ve skupině.

Vrcholové sluneční brýle s UV ochranou

Vyberte si brýle s ochranou UV 400 nebo vyšší. Na vrcholu bývá často sníh a nekvalitní sluneční brýle zvyšují riziko sněžné slepoty. Dochází k ní, když se sluneční paprsky odrážejí od sněhu a způsobí bolestivé podráždění očí – oči jsou zarudlé, oteklé a citlivé. V některých případech lidé dočasně ztrácejí schopnost dobře vidět.

Mám dobrou zkušenost se značkami jako Julbo a Oakley. 

Vezměte si nákrčník proti prachu

Na některých úsecích tras na Kilimandžáru zvedají procházející lidé prach, který pak zůstává viset ve vzduchu. Není to problém všude, ale pásmo vřesovišť, do kterého se dostanete po čtvrtém dni treku, patří k nejprašnějším částem. Na trase Lemosho jsme prach zažili už třetí den cestou na plošinu Shira, jednu z nejznámějších částí Kilimandžára.

Na ochranu nosu a úst si vezměte nákrčník. 

Připravte se na život v kempu

Přibližně polovinu treku strávíte kempováním. Protože do kempu dorazíte kolem oběda a odpoledne půjdete na krátkou aklimatizační túru, budete mít každý večer 5–6 hodin na odpočinek.

Před cestou jsem si procházela seznamy vybavení od různých touroperátorů. Pokrývaly základní věci na samotný výstup, ale téměř se nezmiňovaly o tom, co zpříjemní život v kempu.

Tady jsou hlavní tipy z mé vlastní zkušenosti s kempováním na Kilimandžáru a několik bonusových doporučení od lidí z Redditu, co si zabalit:

Crocs nebo jiné pohodlné přezůvky

Po dlouhém dni v těžkých pohorkách je nazutí do Crocs skoro čistá úleva. Viděla jsem také lidi v botách Uggs nebo v teniskách a i ty vypadaly pohodlně.

Dostatek vlhčených ubrousků nebo ručníků

Realisticky jsou vlhčené ubrousky nebo ručníky nejlepší možností, jak na Kilimandžáru udržet základní hygienu. Myslete ale na přírodu – používejte biologicky rozložitelné ubrousky a nikdy je nenechávejte na trase. Uložte je do vyhrazeného sáčku a odneste z hory dolů. Udržet Kilimandžáro čisté je odpovědnost každého; po Vašem průchodu by neměly zůstat žádné stopy.

Vak na špinavé oblečení

Za týden se Vám nahromadí hodně špinavého oblečení. Aby se čisté věci neušpinily a nenačichly, je důležité oddělit propocené a zaprášené ponožky a trička.

Vyhraďte si na to jeden z nepromokavých vaků. Po výstupu ho můžete v hotelu rovnou předat do prádelny, aniž byste museli prohrabávat celou expediční tašku.

Špunty do uší

Stany v kempech nemají žádnou zvukovou izolaci, takže pokud někdo ve skupině chrápe, uslyšíte to velmi zřetelně – a usínání může být těžké. Měli jsme štěstí, že se to v naší skupině nestalo, ale při průměrné velikosti skupiny 13–15 lidí ta možnost vždy existuje. V takových chvílích mohou špunty do uší výrazně pomoci.

Připravte se mentálně na závěrečný výstup

Nejtěžší částí našeho treku byl výstup na vrchol. Vyrazili jsme kolem půlnoci a na Uhuru Peak dorazili při východu slunce. Postup byl pomalý, mrazivý a vyčerpávající, ale počasí nám naštěstí přálo – bez sněhu a větru.

Podpora průvodců byla zásadní. Přidali se k nim i někteří nosiči a každý z nás měl osobního průvodce nebo nosiče, který mu pomáhal. Jak výstup pokračoval, část skupiny začala být vyčerpaná a průvodci jim pomáhali nést batohy. Měli jsme čtyři plánované zastávky a na každé nám průvodci podali horký čaj a koláče.

Obrovsky mi pomohla hudba. Připravila jsem si vrcholový playlist v iPhonu a zastrčila ho hluboko pod vrstvy oblečení, aby baterie nezamrzla. Jak jsme stoupali, pustila jsem si hudbu a do uší mi začalo hrát „Thunderstruck“ od AC/DC – okamžitá dávka motivace. Blíž k horskému hřebeni jsem hudbu vypnula, když nosiči začali zpívat píseň Jambo. Ten okamžik se stal jednou z nejpovzbudivějších a nejvíce energizujících částí celého treku.

Připravte se fyzicky

S Jackem jsme zkušení horští turisté; máme za sebou treky jako Laguna de los Tres v Argentině nebo Rim-to-Rim v Arizoně. Někteří lidé v naší skupině byli úplní začátečníci, ale co se týče nadmořské výšky, trápili jsme se všichni podobně. Dobrá kondice však Jackovi i mně pomohla šetřit energii a rychleji regenerovat.

Nemusíte být sportovec, abyste vystoupili na Kilimandžáro, ale alespoň střední fyzická kondice znamená velký rozdíl. Pokud bez zastavení pohodlně uběhnete 5 km, měli byste mít dost vytrvalosti na každodenní túry. Několik tréninkových výšlapů před cestou také výrazně pomůže.

Připravte si zvláštní sadu oblečení na vrchol

Zabalte si zvláštní sadu vybavení výhradně na vrchol a držte ji odděleně od oblečení na běžné denní etapy. Termoprádlo, ponožky a fleecovou bundu jsem měla uložené v nepromokavém vaku a až do vrcholové noci jsem se jich nedotkla, takže zůstaly úplně suché. Zateplenou vrcholovou bundu jsem zároveň používala jako večerní vrstvu v kempech.

Pokud můžete, vezměte si i náhradní boty. Viděla jsem člověka z jiné skupiny, jak po Barranco Camp šlápl do vody, a při vysoké vlhkosti na Kilimandžáru je vysušení bot téměř nemožné. Suché záložní boty na závěrečný výstup mohou výrazně pomoci udržet teplo a pohodlí.

Na vrcholový výstup naplňte hydrovak horkou vodou

Před závěrečným výstupem naplňte CamelBak horkou vodou a vezměte si také termosku. Naši průvodci nesli termosky s čajem, takže jsme během stoupání pili teplou vodu z hydrovaků a na každé zastávce horký čaj z termosek. Kolem třetí ráno už voda v CamelBacích vychladla, ale pořád se dala bez problémů pít.

Přibalte svačiny

Na Kilimandžáru spálíte opravdu hodně kalorií. Náš horský tým připravoval tři teplá jídla denně a na trase rozdával koláče s čajem, ale já měla pořád chuť na něco sladkého. Touroperátor mi poradil, ať si z USA přivezu energetické tyčinky, čokoládu nebo sušené ovoce, protože výběr v Tanzánii je omezený a drahý. Poslechla jsem a bylo to výborné rozhodnutí.

Pokud si vezmete něco navíc, zvažte, že se podělíte s horským týmem. Tito neuvěřitelně silní a pracovití nosiči měli z čokolády radost jako děti.

Několik lidí v mé skupině navíc kvůli výšce trpělo suchostí v ústech, proto bych doporučila přibalit také svačiny s vyšším obsahem vlhkosti.

Berte výstup vážně, ale nestresujte se

Kilimandžáro bylo mimořádné. Krajina je ještě působivější než na fotografiích a sounáležitost na hoře se těžko přirovnává k něčemu jinému. Výstup ve Vás zůstane dlouho – natolik, že se někteří lidé vracejí znovu.

Zároveň ale není tak snadný, jak jej některé weby líčí. Nenechte se jím zbytečně vystresovat, ale připravte se dobře. Zapracujte na kondici, pokud jste delší dobu netrénovali, pořiďte si správné vybavení, vyberte si spolehlivého operátora a odměnou Vám bude východ slunce na střeše Afriky.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články