Uhuru Peak – vrchol Kilimandžára

Uhuru Peak je nejvyšší vrchol Kilimandžára a zároveň nejvyšší bod Afriky. Samotné Kilimandžáro zná mnoho lidí, ale název Uhuru Peak a jeho pozoruhodnou historii už méně. V tomto článku se podíváme na fakta, která se k vrcholu Uhuru vážou. Pokud plánujete výstup na Kilimandžáro, nebo Vás prostě zajímají hory a africké dějiny, najdete tu souvislosti, které stojí za pozornost.

V článku se dozvíte:

• jak se jmenují vrcholy známých hor;
• kdo pojmenoval nejvyšší vrchol Kilimandžára Uhuru a proč;
• kdo jako první zdolal tento vrchol;
• co je Pochodeň Uhuru;
• co znamená slovo „Uhuru“;
• jak vystoupit na Uhuru Peak na Kilimandžáru a získat certifikát.

Charakteristika vrcholu Uhuru Peak na Kilimandžáru

Tabule přímo na vrcholu Uhuru Peak uvádí výšku 5 895 m n. m. Toto číslo však nemusí být zcela přesné.

První průzkumníci vystoupili na vrchol Kilimandžára v roce 1889. Tehdy jeho výšku chybně naměřili jako 6 010 m n. m. Později byla hodnota upravena na současných 5 895 m n. m., která zůstává oficiální výškou nejvyšší hory Afriky. Toto číslo je uvedeno na rozcestníku na Uhuru Peak a je vyraženo také na medailích, které získávají úspěšní účastníci výstupu.

V roce 2008 získaly satelitní měřicí systémy přesnější údaj – 5 891,8 m. Tato hodnota se často zaokrouhluje na 5 892 m n. m. Pokud vezmeme v úvahu převýšení hory nad pevným skalním podložím, vychází absolutní výška 5 891 m. Při měření vzdálenosti vrcholu od středu Země je Uhuru Peak vzdálen 6 384 134 m, tedy více než vrchol Mt Everest, který leží 6 382 414 m od středu Země. Vrchol Kilimandžára tak vyčnívá do prostoru téměř o 2 km dále od středu naší planety než samotný Everest.

Tabule na Uhuru Peak

Co dalšího je napsáno na rozcestníku na Uhuru Peak? Po dosažení vrcholové tabule, postavené v typickém šikmém úhlu, si přečtete následující text:

• KILIMANDŽÁRO
• GRATULUJEME
• NYNÍ JSTE NA
• UHURU PEAK, TANZÁNIE 5 895 M N. M.
• NEJVYŠŠÍ BOD AFRIKY
• NEJVYŠŠÍ SAMOSTATNĚ STOJÍCÍ HORA SVĚTA
• JEDNA Z NEJVĚTŠÍCH SOPEK SVĚTA
• SVĚTOVÉ DĚDICTVÍ A DIV AFRIKY

Nejvyšší a nejnižší body

Uhuru Peak je nejvyšším bodem Tanzánie i celé Afriky. Díky tomu patří mezi známých Sedm vrcholů. Když mluvíme o nejvyšších bodech, stojí za zmínku i ty nejnižší. Nejnižší bod Tanzánie leží na dně jezera Tanganika, 1 471 m pod jeho hladinou. Jde o nejhlubší africké jezero. Za nejnižší bod Afriky nad vodní hladinou se považuje jezero Assal v Džibutsku, ležící 155 m pod hladinou moře.

Pokud chcete vystoupit na Kilimandžáro a přečíst si tuto tabuli osobně, cestu pro Vás zorganizujeme. Na konci článku najdete více informací o výstupu na Kilimandžáro s Altezza Travel.

Další zajímavosti a konkrétní informace o Kilimandžáru najdete v našich dalších článcích, například „10 faktů o nejvyšší hoře Afriky“ a „Kde leží Kilimandžáro“.

Co znamená „Uhuru“?

Název Uhuru Peak vznikl v roce 1962, rok poté, co Tanzánie získala nezávislost. Tehdy se země ještě jmenovala Tanganika. Slovo Uhuru znamená ve svahilštině „svoboda“ a nejvyšší vrchol země dostal toto jméno na počest nově nabyté svobody.

Dřívější název vrcholu

Hlavní vrchol Kilimandžára se už více než 60 let jmenuje Uhuru, tedy Vrchol svobody. Nebylo tomu tak ale vždy. Přes 70 let nesl vrchol Kilimandžára jméno císaře Viléma, posledního panovníka Německého císařství. Pojmenoval jej Němec Hans Meyer, první člověk, který dosáhl nejvyššího bodu Kilimandžára. Stalo se to v roce 1889, kdy byla Tanganika pod německou správou. Němci tehdy zkoumali tato území včetně Kilimandžára a jeho okolí.

Dnešní Uhuru Peak se v letech 1889 až 1962 jmenoval Kaiser Wilhelm Peak. Nejprve až do porážky Německého císařství a odchodu Němců z Afriky v roce 1918. Poté prostě proto, že jiné jméno neexistovalo. Zajímavé je, že od roku 1889 do roku 1918 byl Uhuru Peak hrdě označován za nejvyšší bod „německé půdy“.

Vrcholy známých hor

Názvy velkých hor zná mnoho lidí. Sláva nejvyšších nebo nejkrásnějších hor se obvykle váže k jejich jménům. Málokdo však zná názvy jejich hlavních vrcholů, tedy nejvyšších bodů. Některé hory přitom mají vrcholy s vlastním jménem.

Mount Everest, nejvyšší hora světa podle toho, jak ji měříme, nemá pro svůj vrchol samostatný název. Řada dalších hor ze seznamu nejvyšších hor světa jej ale má. Nejvyšší vrchol hory Lhotse se například jmenuje Lhotse Main. Stejně je tomu u hory Makalu – její nejvyšší bod se nazývá Makalu Main. Nejvyšší vrchol japonské hory Fuji nese jméno Kengamine. Dvouvrcholová severoamerická Denali má nejvyšší bod pojmenovaný South Summit. A nejvyšší bod afrického Kilimandžára patří vrcholu Uhuru Peak.

Uhuru Peak

Uhuru Peak zůstává pro mnoho lidí poměrně neznámým názvem. Horští turisté jej často poprvé zaslechnou až při výstupu na Kilimandžáro, když stojí u proslulé vrcholové tabule. Právě tam si účastníci výstupu obvykle pořizují fotografii na památku úspěšného dosažení Uhuru Peak.

Krásu Kilimandžára přibližuje náš krátký film. Provádí rozmanitými klimatickými pásmy „střechy Afriky“ – od hustých tropických lesů až po ledovou arktickou poušť. Film vrcholí pohledem z Uhuru Peak na zasněžený kráter.

Pokračujte ve čtení až do konce a poznáte nejzajímavější fakta o Uhuru Peak.

Vrcholy Kilimandžára

Kilimandžáro není jen hora, ale trojitá sopka. Často se říká, že jde o nejvyšší samostatně stojící horu světa. Tuto informaci uvádí i tabule na Uhuru Peak. Kilimandžáro skutečně nepatří k žádnému horskému pásmu. Je výsledkem sopečné činnosti, která zde probíhala před několika miliony let.

Shira

Nejprve se v důsledku složitých geologických procesů vytvořila sopka Shira. Později následovala Mawenzi a nakonec Kibo. Každá další sopka při erupcích narušila ty předchozí a po své aktivní fázi je převýšila. Kráter Shiry se zhroutil přibližně před půl milionem let. Dnes je jejím nejvyšším vrcholem Johnsell Point ve výšce 3 962 m n. m. Jde o nejvyšší místo částečně zachovaného východního okraje zříceného kráteru. Známější je však jiný vrchol Shiry – Cathedral Point. Leží ve výšce 3 872 m n. m. a patří k oblíbeným cílům účastníků výstupu. Tento vrchol uvidíte při výstupu na Kilimandžáro po trasách Lemosho a Northern Circuit.

Mawenzi

Mawenzi, druhá sopka vystupující nad okolní pláně, je také částečně rozrušená. Přesto působí velmi impozantně. Vrchol je silně zvětralý, tvořený rozeklanými skalami a kamennou sutí typickou pro takzvané pásmo arktické pouště. Ledovce však na Mawenzi nejsou. Tvar této sopky naznačuje už její jméno – „kimawenze“. V jazyce místního národa Chaga znamená „zlomený“ nebo „zubatý“.

Nejvyšší vrchol Mawenzi je pojmenován po Hansi Meyerovi, německém badateli, který jako první zdolal Kilimandžáro. Ironií je, že na samotnou Mawenzi nikdy nevystoupil. Hans Meyer Peak dosahuje výšky 5 148 m n. m. a patří k nejvyšším vrcholům kontinentu. Kdyby byla Mawenzi považována za samostatnou horu, byla by třetím nejvyšším vrcholem Afriky po Kibu a hoře Kenya.

Kibo

Největší a nejvyšší sopkou Kilimandžára je Kibo, které vzniklo před několika sty tisíci lety. Právě jeho poslední velká erupce zničila první sopku Shira. Kibo je dnes spící sopka, jeden ze tří sopečných kuželů Kilimandžára, s velmi malou pravděpodobností opětovného probuzení. Nejvyšší bod Kiba leží na okraji jeho kráteru. Dosahuje 5 895 m n. m. a je známý jako Uhuru Peak. Uhuru tedy není horským vrcholem v běžném smyslu slova, ale nejvyšším místem masivu Kilimandžára. Každý rok k tomuto bodu míří v den vrcholového výstupu desítky tisíc lidí, ne všichni však uspějí.

První výstup na Kilimandžáro

Historie výstupů na nejvyšší horu Afriky začala koncem 40. let 19. století. Tehdy první Evropané spatřili sněhem a ledem pokrytou sopku Kilimandžáro. Byli to němečtí misionáři a badatelé Johannes Rebmann a Johann Ludwig Krapf. „Sněžný zázrak Afriky“ poprvé uviděli v roce 1848. V dubnu následujícího roku se Rebmann k hoře znovu přiblížil a pokusil se na ni vystoupit, dostal se však jen k hranici sněhu. Šlo o první organizovaný pokus o výstup na vrchol.

První průzkumníci

V následujících 40 letech vyvolal objev hor Kilimandžáro a Kenya ve východní Africe značný zájem a vydávali se sem další průzkumníci. Patřili mezi ně německý badatel Carl Claus von der Decken, britský misionář Charles New, skotský geolog Joseph Thomson, anglický kartograf a přírodovědec Henry Hamilton Johnston, uherský badatel hrabě Samuel Teleki von Szek s rakouským geografem Ludwigem von Höhnelem, německý badatel Hans Meyer, americký cestovatel, lékař a ornitolog William Louis Abbott s německým výzkumníkem Ottem Ehrenfriedem Ehlersem a další. Všichni neuspěli, protože nedokázali překonat sníh ležící na cestě k vrcholu. Strmý terén, výšková nemoc a nedostatek velmi zkušených lezců a průvodců učinily výstup na zasněžené vrcholy ještě náročnějším. Nejvýše se dostal Meyer, a to do 5 500 m n. m.; výše už bylo zapotřebí technické horolezecké vybavení.

První úspěšný výstup na vrchol

Nakonec neúnavný Němec Hans Meyer zorganizoval v roce 1889 svou třetí expedici. Tentokrát byl důkladně připraven. Expedice proběhla od 27. září do 9. října 1889 po trase podobné dnešní Marangu.

Součástí expedice byl další Evropan – rakouský alpinista a vysokohorský průvodce Ludwig Purtscheller, který měl za sebou 1 600 sólových výstupů a patřil k nejlepším znalcům Alp své doby. Jeho zkušenosti měly pomoci při překonávání sněhu a ledu na vrcholové části hory. Evropany doprovázelo také 16 Afričanů z národa Chaga. Skupinu doprovázeli do výšek, kde ještě zvládali pobyt, a poté se vraceli dolů. Pouze jeden místní obyvatel s nimi přes drsné počasí a výškovou nemoc absolvoval celou cestu od úpatí Kilimandžára až k Uhuru Peak.

Yohani Kinyala Lauwo

Většina zdrojů uvádí jméno Yohani Kinyala Lauwo. Údajně měl být prvním Tanzancem, který dosáhl vrcholu Kilimandžára. Domníváme se, že to není pravda, a vyvrací to jednoduchá logika. Pokud by Lauwo vystoupil na Kilimandžáro v roce 1889, muselo by mu být v době smrti v roce 1996 nejméně 125 let, což není možné.

Průvodce Lauwo si navíc nedokázal vybavit expedici ani podrobnosti legendárního výstupu. Výprava je přitom dobře popsána v denících a dalších záznamech Meyera a Purtschellera. Zmatek vznikl při oslavách stého výročí výstupů na Kilimandžáro v roce 1989. Místní komunita tehdy potřebovala žijící „legendy“ a svědky této expedice. Nepravděpodobnou legendu poté aktivně podporovali Lauwovi příbuzní i nepoctiví novináři. Dnes se toto jméno objevuje u povrchních kronikářů historie.

Členové Kilimanjaro Mountain Club, založeného v roce 1959, provedli vlastní šetření. Ani oni nenašli žádný důkaz, že by průvodce jménem Lauwo vystoupil na Kilimandžáro s Meyerem a Purtschellerem.

Muini Amani

Ve skutečnosti je pravděpodobnější, že Meyera a Purtschellera k vrcholu Kilimandžára doprovázel jiný Tanzanec. Byl jím Muini Amani z města Pangani. Pracoval jako nosič, kuchař a strážce. Během výstupu mu bylo zřejmě 20 let. Neexistují však údaje, které by potvrzovaly, že Amani vystoupil s Evropany až na okraj kráteru Kibo. S největší pravděpodobností Tanzanec bez teplého oblečení a vybavení čekal na skupinu v níže položeném táboře. Meyer a Purtscheller dosáhli Uhuru Peak 6. října 1889.

Výsledky expedice

Členové expedice změřili výšku Kilimandžára téměř přesně: stanovili ji na 6 010 m. Jejich výpočet se lišil jen o něco více než 100 m. Hans Meyer, který expedici vedl, pojmenoval nejvyšší vrchol Kiba po císaři Vilémovi. Umístil tam také malou německou císařskou vlajku. Do historie se zapsal i Ludwig Purtscheller, alpinista, který dosáhl druhého vrcholu Mawenzi. Tento vrchol ve výšce 5 120 m n. m. dnes nese jeho jméno. Purtscheller se mylně domníval, že jde o nejvyšší bod Mawenzi. Ve skutečnosti je nejvyšší vrchol Mawenzi vysoký 5 148 m a nese jméno Hanse Meyera na počest jeho role v úspěšné první expedici.

V následujících desetiletích vystoupilo na Kilimandžáro několik dalších lidí. Druhý úspěšný výstup na Kaiser Wilhelm Peak se uskutečnil o 20 let později, v roce 1909. Postupně začali na horu vystupovat i méně připravení lezci. Koncem 50. let 20. století, kdy už byla vytyčena trasa a v táborech stály chaty, dosáhlo Uhuru Peak přibližně 1 000 lidí.

Pochodeň Uhuru

V té době Tanganika toužila po svobodě a nezávislosti na Británii. Po první světové válce převzala Británie zemi po porážce Německa a na základě rozhodnutí Společnosti národů. Britský vliv v Tanganice začal v roce 1919. Byl nepřímý, přesto obyvatele země utlačoval. V roce 1959 promluvil významný politik Julius Nyerere k Legislativní radě Tanganiky. Jeho slova připomínala známou modlitbu svatého Františka z Assisi. Řekl:

„My, lid Tanganiky, bychom chtěli zapálit svíci a umístit ji na vrchol Kilimandžára, aby zářila za naše hranice a přinášela naději tam, kde bylo zoufalství, lásku tam, kde byla nenávist, a důstojnost tam, kde dříve bylo jen ponížení.“

První expedice

V roce 1961 se Tanganika stala nezávislou a ustavila se jako suverénní republika. K této události byla naplánována zvláštní expedice na vrchol Kilimandžára. Vedl ji poručík Alexander Donald Gwebes-Nyirenda, důstojník tanzanské lidové armády, známý s úctou jako Alex Nyirenda. Jeho úkolem bylo vztyčit na vrcholu Pochodeň svobody a vlajku Tanganiky. Dne 9. prosince 1961 však mimořádně špatné počasí na Kibu znemožnilo dosažení vrcholu. Hlavní překážkou byl silný vítr a husté sněžení.

Druhá expedice

O rok později, 9. prosince 1962, se pokus opakoval. Termín připadl na výročí nezávislosti Tanganiky. Tentokrát Alex Nyirenda úspěšně dovedl skupinu vojáků na Kaiser Wilhelm Peak. Zde vztyčili vlajku svobodné Tanganiky a zapálili petrolejovou pochodeň. Tento akt symbolizoval nově nabytou svobodu národa. Zapálení pochodně na vrcholu představovalo maják svobody pro Tanganiku. Právě v tom okamžiku byl vrchol dříve známý jako Kaiser Wilhelm Peak oficiálně přejmenován na Uhuru Peak, což ve svahilštině znamená „Vrchol svobody“. Pod tímto jménem je znám dodnes.

Dne 9. prosince 1962 vznikla legendární fotografie Alexe Nyirendy. Zachycuje ho, jak upevňuje Pochodeň svobody na nejvyšší hoře Afriky. O sedm let později, když američtí astronauti přistáli na Měsíci a vztyčili vlajku USA, vznikly podobně ikonické snímky. Někteří Tanzanci se domnívají, že myšlenka takového symbolického aktu mohla být inspirována právě fotografií z Kilimandžára z roku 1962.

Pochodeň svobody

V roce 1964 se k Republice Tanganika připojila Lidová republika Zanzibar a Pemba, krátce předtím osvobozené krvavou revolucí. Spojením vznikl moderní stát Sjednocená republika Tanzánie. V názvu „Tanzania“ část „Tan-“ odkazuje na Tanganiku a „-zan“ na Zanzibar. Uhuru Peak se stal nejvyšším bodem nové republiky. Úlomek kamene z Kaiser Wilhelm Peak, který Hans Meyer přivezl německému císaři, je dodnes uložen v německé Postupimi mimo dohled veřejnosti.

Pochodeň Uhuru se stala jedním z národních symbolů Tanzánie. Objevila se na jedné šilinkové minci. Hospodářská situace země se od té doby změnila a tyto mince se již nepoužívají.

Pochodeň svobody zůstává na státním znaku země. Vystupuje nad ostatními symboly a představuje světlo poznání a osvícení. Nadále symbolizuje svobodu. Nápis na státním znaku „Uhuru na Umoja“ znamená „Svoboda a jednota“. Odkazuje na sjednocení více než 130 různých národů Tanzánie.

V Tanzánii se každoročně koná tradiční štafeta s pochodní. Tato celostátní kampaň obvykle probíhá od března do října. Úředníci kontrolují různé státní instituce a vojáci běží v různých částech země. S pochodní přicházejí na místa, kde se otevírají nové školy, nemocnice a další zařízení. Tyto aktivity mají dvojí účel. Zaprvé jde o oficiální protikorupční kontroly, které se dotýkají významného problému Tanzánie. Zadruhé fungují jako vlastenecká kampaň upozorňující na sociální témata. Tradice vynášet pochodeň na Uhuru Peak však byla ukončena.

Výstup na Kilimandžáro dnes. Jak dosáhnout Uhuru Peak

Každý rok vystoupí k Uhuru Peak přibližně 50 000 lidí. Expedice na Kilimandžáro se staly pevnou součástí cestovního ruchu v Tanzánii. K vrcholu vede několik stezek. Mezi nejoblíbenější trasy na Kilimandžáro patří:

• trasa Lemosho
• trasa Marangu, nejstarší z tras
• trasa Machame
• trasa Umbwe, často využívaná profesionálními sportovci
• trasa Rongai
• nejnovější trasa Northern Circuit

Klimatická pásma Kilimandžára

Účastníci výstupu obvykle potřebují 5 až 7 dní, aby dosáhli Uhuru Peak a vrátili se zpět. Cesta k vrcholu prochází mimořádně pestrou krajinou. Střídají se zde různá klimatická pásma: deštný les, pásmo vřesovišť, alpinská poušť a nakonec arktické vrcholové pásmo. Deštný les je bujný a vlhký, po něm následují vřesoviště s převahou vřesů a keřů. Výše leží alpinská poušť s kamenitým terénem a řídkou vegetací. Vrcholové pásmo je drsná ledová krajina, domov rychle ustupujících ledovců Kilimandžára. Ledovce tají, zvětrávají a sublimují. Vědci odhadují, že během příštích 20 let mohou zcela zmizet.

Uhuru Peak leží v nejvyšším, arktickém pásmu. Teplota je zde vždy pod nulou a často přicházejí silné mrazy. Sněžení na vrcholu není výjimečné. Například v roce 2020 napadlo na vrcholu Kilimandžára tolik sněhu, že přístup k Uhuru Peak byl zablokován. Všechny expedice mířící na vrchol končily níže. Altezza Travel tehdy zorganizovala speciální výpravu nejodolnějších průvodců, kteří cestu k vrcholu odklidili lopatami.

Většinu roku je však cesta k Uhuru Peak volná a výstup je možný téměř kdykoli. Není potřeba technické horolezecké vybavení ani předchozí lezecká zkušenost. Potřebujete čtyři věci: chuť vystoupit na „střechu Afriky“, dobrou fyzickou kondici, správně zvolený program výstupu pro co nejlepší aklimatizaci a horský tým. Samostatný výstup by byl kvůli velké nadmořské výšce, akutní horské nemoci a nutnosti nést veškeré vybavení mimořádně obtížný a nebezpečný. Navíc je výstup na Kilimandžáro bez doprovodu jednoduše nelegální. Správa tanzanských národních parků i tanzanské zákony zakazují výstup na Kilimandžáro bez místních průvodců, proto budete potřebovat místního organizátora. Volba operátora může rozhodnout o rozdílu mezi slabě připravenou cestou a expedicí, která je bezpečná, pohodlná a dobře vedená.

Výstup na Kilimandžáro s Altezza Travel

Altezza Travel působí v Tanzánii více než deset let a specializuje se na organizaci expedic na Kilimandžáro. Výstup plánujeme tak, aby měl jasné tempo, dobrou aklimatizaci a zázemí, na které se lze spolehnout. Žijeme a pracujeme v oblasti Kilimandžára, známe místní podmínky a každý detail expedice připravujeme s důrazem na komfort a bezpečnost. Naše práce začíná přivítáním cestovatelů na Kilimanjaro International Airport a končí slavnostním předáním medailí po expedici.

Kvalita naší práce se odráží v recenzích stovek spokojených cestovatelů i v uznání od tanzanských představitelů cestovního ruchu. Tyto reference potvrzují úroveň práce Altezza Travel. Dalším dokladem naší profesionality je skutečnost, že patříme k největším organizátorům výstupů na Kilimandžáro.

Pomůžeme Vám vybrat nejvhodnější trasu a program výstupu, čímž výrazně zvýšíme Vaši šanci dosáhnout Uhuru Peak. Úspěch expedice do značné míry závisí na zvolené trase a délce výstupu. Podle Vašeho časového plánu Vám také pomůžeme zvolit nejlepší období pro výstup na Kilimandžáro.

Při cestě k Uhuru Peak s námi máte od příletu do Tanzánie až po konec expedice jistotu profesionálního horského týmu a pečlivě nastavené bezpečnosti. Komfort začíná vozidlem, které Vás vyzvedne na letišti, pokračuje ubytováním v hotelu a platí i pro stan, který se během výstupu stane Vaším domovem. K dobrému zázemí patří kvalitní jídlo, teplé spacáky a pozorná péče průvodců. Tyto prvky považujeme u výstupů s Altezza Travel za standard.

Kontaktujte náš tým a pomůžeme Vám naplánovat bezpečnou a pohodlnou cestu na Uhuru Peak – nejvyšší bod Afriky.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články