Co je káva Kopi Luwak a proč ji nepít?

Kopi Luwak Název pochází z indonéštiny. Luwak je místní označení pro asijskou palmovou cibetku a kopi znamená indonésky „káva“. je spolu s kávou „Black Ivory“, „Black Ivory“ je ochranná známka kávy arabika. Kávové třešně procházejí trávicím traktem slonů. Tato káva se vyrábí pouze v Thajsku, na jedné sloní farmě. Šálek stojí 50 USD a kilogram zrn přibližně 2 000 USD nebo více. exotickým produktem a patří k nejdražším kávám na světě. Pijí ji gurmáni, kteří za šálek zaplatí až 100 USD. Ne každý ale zná nepříjemná fakta o Kopi Luwak, která výrobci a prodejci kávy raději nechávají stranou. Zvířata, na nichž výroba Kopi Luwak stojí, žijí v klecích, trpí a umírají předčasně. Marketing k tomuto klamu přispívá vyprávěním o roztomilém chování cibetek a o tom, že zrna pocházejí eticky z volné přírody. Nabízí se otázka: stojí výsledný produkt za etické a environmentální ústupky? Podívejme se na fakta.

V předchozích článcích jsme už popsali historii kávy, od prvních bobulí objevených v Etiopii až po dnešní kavárny rozeseté po celém světě. Shr­nuli jsme také výsledky našeho hledání nejlepší arabiky, kterou lze najít v různých zemích. Jako příklad jsme zmínili kávu z Tanzánie, kde se sbírají vynikající zrna, zejména tanzanská peaberry. O kávě tedy něco víme a teď se s Vámi podělíme o odpovědi:

• Co je káva Kopi Luwak?
• Proč je káva Kopi Luwak tak drahá?
• Jak se Kopi Luwak vyrábí a kdo při tom trpí
• Jak chutná káva Luwak?
• Je etické kupovat kávu Kopi Luwak?

Co je káva Kopi Luwak?

Kopi Luwak je druh arabiky získávaný ze zrn, která prošla trávicím traktem zvířat. Těmito zvířaty jsou asijské palmové cibetky (Paradoxurus hermaphroditus) obývající jihovýchodní Asii. Říká se jim také musangové nebo toddy cats. V přírodě žijí na stromech a živí se hmyzem i různými plody, včetně kávových bobulí. Zrna projdou trávicím systémem cibetek, částečně fermentují a poté je sbírají lidé. Nacházejí se samozřejmě ve zvířecím trusu. Následně se omývají, suší, praží a připravuje se z nich káva. Někteří tvrdí, že výsledný nápoj má specifickou chuť.

Ve kterých zemích se vyrábí káva Kopi Luwak?

Mezi země vyrábějící Kopi Luwak patří Indonésie, Filipíny, Vietnam, Čína a Indie. Tradice sběru kávových zrn ze zvířecího trusu historicky vznikla v Indonésii, kde Nizozemci po nákupech kávy v Jemenu založili první kávové plantáže. Podle jedné verze majitelé plantáží zakazovali místním rolníkům sbírat kávu na polích, a chudí pracovníci proto obcházeli okolí a vybírali nestrávená kávová zrna z trusu savců. Tak získávali zrna pro přípravu kávy.

Cibetky – zvířata, která stojí za kávou Kopi Luwak

Kávové bobule vždy pojídala stejná zvířata – cibetky. Jsou to lesní zvířata podobná promykám. Civet je běžně používaný anglický název, v Indonésii se zvířeti říká luwak. Jde o savce z čeledi cibetkovitých (Viverridae). Někdy se cibetky kvůli vzhledu přirovnávají ke kočkám, nebo se jim dokonce říká palm toddy cats. Kočky a cibetky jsou si velikostí opravdu podobné, biologicky však patří do odlišných čeledí.

Cibetky obvykle tráví den na stromech nebo na skalách a v noci loví drobné savce a hmyz, zároveň se živí i rostlinnou potravou. Mají rády bobule, ovoce a mízu z palmových květů. Mezi jejich oblíbené plody náhodou patří i káva. Cibetky je pojídají, ale zrna se zcela nestráví; projdou jen částečnou fermentací. V okolí kávových plantáží je proto zanechávají ve značném množství.

Jak se získávají zrna kávy Kopi Luwak?

Lidé si už dávno všimli, že cibetky ve volné přírodě hodují na kávových bobulích a vybírají si ty nejzralejší a nejlepší. Bobule projde celým trávicím traktem zvířete, kde působí žaludeční šťávy a přirozené chemické látky. Pecka, které často říkáme kávové zrno, vyjde ven s trusem a zachová si tvar. Ve střevě částečně fermentuje, což má údajně měnit její původní chuť. Mění se složení aminokyselin i aroma. Nedávné studie ukázaly, že kofein, který cibetky přijímají s dužinou bobulí, jim neškodí.

Jak se káva Kopi Luwak zpracovává?

Má se za to, že kávová zrna, která prošla žaludkem a střevy, jsou po omytí, sušení a pražení méně hořká. Potvrzují to laboratorní studie zrn. Obsahují méně kofeinu a mají jiné fyzikální vlastnosti – zrna fermentovaná cibetkami jsou tvrdší a křehčí.

Po sběru, jemuž předchází hledání zrn na lesních stezkách, se zrna omývají a suší stejně jako ta, která se sbírají ze stromů. Poté se praží. Při přípravě někteří kávoví nadšenci, častěji však producenti Kopi Luwak, vyzdvihují její zvláštní aroma. Tvrdí, že bohatá chuť překonává kávu získanou tradičními metodami. Někteří zmiňují citronovou ostrost s jemnou vůní. Jiní ji popisují jako těžkou a plnou, s karamelovými a čokoládovými tóny. Dalším připadá chuť Kopi Luwak zemitá a zatuchlá. Stejně jako u všech káv ovlivní chuť výsledného nápoje stupeň pražení i způsob přípravy.

Přesto tato káva už desítky let vzbuzuje zájem mnoha lidí. Gurmáni ji chtějí ochutnat, protože už vyzkoušeli všechny ostatní odrůdy a značky nejlepší kávy. Znudění milionáři vyhledávají neobvyklé a drahé nápoje. Mluví se o ní ve všech koutech světa. Jak se stalo, že je káva získaná z trusu asijských zvířat tak populární a žádaná? Nestojí za tím jen neobvyklý původ zrn, ale také velmi úspěšná marketingová kampaň.

Příběh úspěchu cibetkových kávových zrn

Příběh úspěchu cibetkové kávy začal krátkým článkem v časopise National Geographic z roku 1981. Mimochodem se v něm psalo o neobvyklé kávě, jejíž zrna se sbírala z trusu malajských cibetek. Průchod trávicím traktem těchto zvířat měl údajně dodat připravené kávě nezvyklou chuť.

Tony Wild a první Kopi Luwak

Článek si přečetl nákupčí společnosti zaměřené na výběrovou kávu Výběrová káva označuje kávu nejvyšší kvalitativní třídy, která se vyznačuje mimořádnou chutí a osobitým charakterem. Je pečlivě získávána, zpracovávána a pražena tak, aby vynikly přirozené chuťové vlastnosti jednotlivých zrn. Do této kategorie se mohou dostat jen některé šarže kávy, které prošly patnáctistupňovým tříděním a zvláštním způsobem zpracování. , Tony Wild. Anthony Wild je autorem knihy „Coffee: A Dark History“. Jako profesionální obchodník a historik kávy v ní v roce 2005 zkoumá pozitivní i výrazně negativní dopady kávy na lidstvo. Popisuje například, jak kultura pití kávy ovlivnila vznik pojišťovacího trhu Lloyd’s of London. Zároveň ukazuje, jak rostoucí kávový průmysl v Americe 18. století přispěl k zesílení obchodu s otroky. Podrobněji se tomu věnujeme v článku „Historie kávy“ na blogu Altezza Travel. Časem se pan Wild stal ředitelem anglické kávové společnosti. Tehdy se rozhodl tuto exotickou kávu obstarat. Byl prvním člověkem, který přivezl Kopi Luwak na Západ. Šlo o pouhý 1 kg. Příběh této kávy rychle zaujal místní rozhlasové stanice i noviny. Stala se tématem rozhovorů v celém Yorkshiru a brzy se zpráva rozšířila po celé Británii prostřednictvím televize.

Sláva Kopi Luwak roste

Zpráva o exotické kávě se pak rozšířila do světa. Objevila se v americkém ranním pořadu CNN News. Později o ní mluvila slavná televizní moderátorka Oprah Winfrey. Cibetková káva získaná z trusu cibetek se proslavila po celé Americe. Nakonec se v roce 2007 Kopi Luwak objevila v populárním filmu „Než si pro nás přijde“ (The Bucket List).

V ději si miliardář a misantrop v podání Jacka Nicholsona neustále dopřává šálek kávy jménem Kopi Luwak. O jejím původu toho mnoho neví; prostě si užívá všechno drahé a neobvyklé. Vzdělaný přítel, kterého hraje Morgan Freeman, mu nakonec otevře oči. Obě postavy čeká blízká smrt na rakovinu. Aby se při čekání na konec nezbláznili, rozhodnou se splnit si své plány: závodní auta, výstup na Everest, egyptské pyramidy, Velkou čínskou zeď a safari v Tanzánii.

Mimochodem, krásná Tanzánie je naším domovem: organizujeme safari v jejích působivých národních parcích. Pokud o takové cestě uvažujete, pomůžeme Vám ji naplánovat. Představte si jízdu savanou v safari vozidle, pozorování Velké migrace v Serengeti a nocování pod africkou hvězdnou oblohou. V podstatě můžete zopakovat téměř vše, co Nicholson a Freeman dělali, kromě střílení zvířat. Takovou krutou „zábavu“ neorganizujeme. Zato pro Vás snadno připravíme výlet na kávovou farmu na svazích Kilimandžára.

Jak to tedy souvisí s filmem a cibetkovou kávou? Díky poutavému příběhu, hereckým výkonům a úspěchu v kinech se o cibetkové kávě dozvědělo mnoho lidí po celém světě. To vše přispělo nejen k popularitě zrn z Indonésie, ale také k vyšším prodejům a rostoucím cenám.

Kolik stojí káva Kopi Luwak?

V naší analýze trhu s cibetkovou kávou z roku 2024 jsme se zaměřili na ceny a našli široké rozpětí nabídek. Prodejci uvádějí ceny od 130 do 2 000 USD za kilogram cibetkových kávových zrn.

Pravá Kopi Luwak se obvykle prodává za 600 až 1 500 USD za kilogram, pokud pomineme podezřele levné nabídky, které mohou naznačovat padělky.

Balení prodávaná za nižší ceny pravděpodobně neobsahují skutečná zrna cibetkové kávy. Výskyt padělků nebo směsí s pouhým zlomkem deklarovaného obsahu je na trhu dobře zdokumentovaný. Zároveň platí, že vyšší cena nutně nezaručuje 100% obsah Kopi Luwak v balení.

Proč je káva Kopi Luwak tak drahá?

Zaprvé je obtížné sbírat takovou kávu ve větším množství. Divokých cibetek, které požírají kávové třešně, je totiž výrazně méně než kávových plantáží pěstujících běžnou kávu po celém světě. Navíc je třeba tato zrna nejprve najít v hromádkách trusu. Hledání a sběr zabere hodně času. Někdy se uvádí, že ročně vznikne jen asi 500 kg zrn Kopi Luwak, což vysvětluje vysokou cenu. Na trhu je jí však mnohem více a jen zlomek takové kávy je skutečná divoká Kopi Luwak.

Hořká pravda o kávě z trusu aneb proč ji nepít

Když výrobci kávy zjistili, že je po exotické kávě z Asie vysoká poptávka, proces zjednodušili. Chytit lesní zvíře, zavřít ho do klece a krmit ho kávovými bobulemi je mnohem snazší než trávit čas hledáním a sběrem zrn. Přesně to v následujících letech udělalo mnoho firem v jihovýchodní Asii.

Cibetky v zajetí

Dnes existuje řada zvířecích farem, kde jsou tisíce huňatých cibetek drženy v různě nevyhovujících klecích. Některé farmy jsou skutečně hrozné a majitelé se o zvířata vůbec nestarají. Cibetky sedí ve stísněných a špinavých klecích a žijí v neustálém stresu. Jsou nuceně krmeny pouze kávovými bobulemi, přestože v přirozeném prostředí je jejich potrava velmi pestrá. Negativní dopady takového krmení potvrzuje množství případů průjmu, často s příměsí krve. Je známo, že cibetky umístěné ve stejné kleci bojují a ze stresu si dokonce okusují končetiny. V takových podmínkách mnoho zvířat umírá předčasně. Ohrožena je navíc i divoká populace cibetek, protože mnoho těchto zvířat je odchytáváno pro využití ve výrobě kávy.

Jednou jsme měli možnost navštívit jednu z těchto farem během prohlídky „výroby cibetkové kávy“ v Thajsku. Bylo pro nás nepříjemné dívat se na týrání zvířat, a proto jsme farmu opustili ještě před koncem prohlídky.

Marketingové mýty prodejců Kopi Luwak

Pokud si přečtete prodejní texty dodavatelů cibetkové kávy, možná Vás dojmou. Často znějí přibližně takto:

„Roztomilá huňatá stvoření se volně toulají kdesi v asijských lesích, vyhledávají ty nejlepší a nejzralejší kávové třešně a pochutnávají si na nich. Jaký podivuhodný zázrak přírody! Místní stopaři pročesávají cibetčí stezky, sbírají kávová zrna a odesílají je k pečlivému zpracování. Jedinečná chuť a aroma této exkluzivní kávy, pražené na dokonalý stupeň, překonává jakoukoli jinou kávu. Pokud ale milujete kávu a oceňujete nejvyšší kvalitu, obyčejné produkty Vám stačit nebudou. Dopřejte si tuto luxusní exkluzivní kávu se skvělou chutí! Přirozeně stojí více než běžná arabika. Její sběr je však pracný a dostupnost přirozeně omezená. Buďte si jisti, že naše káva je sklízena v souladu se všemi představitelnými etickými standardy. Zrna pocházejí od divokých cibetek, kterým se daří v jejich přirozeném prostředí.“

Lze si představit, že těmto marketingovým legendám věří i mnoho zaměstnanců dodavatelských firem. Před deseti lety se však odhadovalo, že navzdory tvrzením o 500 kg ročně se po světě každoročně prodávalo kolem 50 tun cibetkové kávy. A dnes to bude pravděpodobně ještě více, protože farmy vznikly nejen v Indonésii, ale také v Thajsku, Vietnamu, Číně, Indii a na Filipínách.

Iniciativy za ukončení výroby Kopi Luwak

Anthonyho Wilda, který tuto kávovou hysterii odstartoval, mnoho let tížil pocit viny. V roce 2013 spustil kampaň za zastavení globálního obchodu s cibetkovou kávou, vyvrácení mýtů o této kávě a její „zvláštní“ chuti a ukončení utrpení zvířat. Vůle jednoho člověka, nebo dokonce skupiny aktivistů, je však proti silnému marketingovému tlaku a touze snadno vydělat velké peníze slabá. Od té doby se bohužel o boji proti odvětví Kopi Luwak mnoho zpráv neobjevilo.

Objevují se však informace, že podobné iniciativy čas od času vznikají i v jiných částech planety. Například v Brazílii se vyrábí káva ze zrn sbíraných z ptačího trusu. Jde o kávu Jacu Bird. V místním jazyce se pták nazývá „jacu“, anglicky Chestnut-bellied Guan, česky guan kaštanovobřichý. V Kostarice se káva vyrábí za pomoci netopýrů. Podobná farma se otevřela také na Madagaskaru. Nejznámější a nejdražší kávou po Kopi Luwak však zůstává Black Ivory, jejíž zrna se sbírají z trusu thajských slonů. Její chuť bývá popisována jako měkká a jemná, bez hořkosti.

Jak chutná káva Kopi Luwak?

Cibetková káva se často popisuje jako měkká, nehořká, jemná a zemitá. Její aroma je ve srovnání s klasickými odrůdami a značkami také jemnější. Často ji chválí nováčci a nadšenci do neobvyklých nápojů. Co ale říkají profesionální cupteři Cupteři jsou profesionální odborníci, kteří zkoumají kávová zrna a ochutnávají hotový nápoj. Každé šarži kávy přidělují skóre na stobodové škále. a znalci?

Profesionální degustace Kopi Luwak

Profesionálové se v hodnocení chuti cibetkové kávy téměř shodují: považují ji za špatnou kávu bez acidity a dalších vlastností vlastní skutečné výběrové kávě. Zemitá chuť a sirupovité tělo ukazují na nízkou kvalitu. Zkrátka nechutná dobře a odborná komunita to otevřeně přiznává. Potvrzují to i profesionálové, kteří Kopi Luwak ochutnali.

Členové mezinárodní Specialty Coffee Association Specialty Coffee Association sdružuje producenty kávy, exportéry, pražírny, prodejce i dodavatele specializovaného vybavení. Asociace pořádá šampionáty po celém světě a školí cuppery – specialisty, kteří dokážou naslepo hodnotit kávu podle pravidel vytvořených organizací na stobodové škále. provedli srovnávací cupping se šaržemi bez označení. Cupteři věděli jen to, že před sebou mají několik anonymních výběrových nápojů. Cibetková káva získala nejnižší počet bodů.

Zdá se, že se kupuje jen jako kuriozita, jako něco s neobvyklým příběhem původu. Dobrá chuť ani jiné kvality produktu za ní nestojí.

Shrnutě lze říct, že cibetková káva má nejméně tři problémy:

• nestojí za své peníze, protože má špatnou nebo průměrnou chuť
• často se prodává silně míchaná s běžnou kávou z plantáží
• zvířata při výrobě Kopi Luwak trpí

Pokud chcete za každou cenu ochutnat a pít kávu, jejíž zrna se sbírají ze zvířecího trusu, rozhodnutí je na Vás. Doporučujeme cibetkovou kávu nekupovat a nepodporovat odvětví, které se uchyluje ke krutému zacházení se zvířaty.

Nenašli jsme žádné fondy na ochranu zvířat, které by se konkrétně věnovaly tomuto problému. Jakmile takové projekty najdeme, článek aktualizujeme, popíšeme programy na ochranu cibetek a přidáme informace o tom, jak jim můžeme pomoci.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články