Jak vzniklo Kilimandžáro?

Kilimandžáro, nejvyšší hora Afriky, se skládá ze tří sopečných kuželů: Shira, Mawenzi a Kibo. Začalo vznikat přibližně před 2 miliony let, kdy se roztavená láva v důsledku pohybů tektonických desek začala prodírat zemskou kůrou. Tak vznikla první sopka, Shira. Dnes je Shira vyhaslá a erodovaná; z původního vulkánu zůstalo jen málo. O stovky tisíc let později se podobným způsobem vytvořil sopečný kužel Mawenzi a po něm Kibo, třetí a nejmladší kužel. Nejvyšší bod Kilimandžára, Uhuru Peak, leží na sopečném kuželu Kibo. Je ve výšce 5 895 m n. m.

Co způsobilo vznik Kilimandžára?

Kilimandžáro leží ve Východoafrické příkopové propadliněVýchodoafrická příkopová propadlina (známá také jako Velká příkopová propadlina nebo Východoafrický rift) je rozsáhlý riftový systém ve východní Africe, který se táhne od severní Etiopie po střední Mosambik. Rift vzniká divergentním pohybem mezi núbijskou a somálskou litosférickou deskou, což vedlo ke vzniku mnoha geologických útvarů včetně sopek, jako je Kilimandžáro, a Velkých afrických jezer., kde se pod africkým kontinentem od sebe vzdalují núbijská a somálská tektonická deska (obě jsou částmi Africké desky). Před miliony let byla Africká deska jedinou deskou, ale v důsledku riftových procesů se postupně rozdělila na menší desky.

Kilimandžáro vzniklo v jižní části příkopové propadliny. Obrovská tektonická deska se rozlomila na dvě části a ty se začaly vzdalovat – tomuto procesu se říká rifting. Zemská kůra v místě riftu zeslábla a z hlubin se na povrch prodralo žhavé magma. Vrstva po vrstvě vytvořilo mohutnou sopku Shira. Stojí za zmínku, že většina hor ve Východoafrickém riftovém systému má podobný vulkanický původ; právě tak nejspíš vznikl i stratovulkánStratovulkán (z latinského stratum – „vrstva“) – kuželovitá sopka vzniklá hromaděním ztuhlých vrstev lávy. Právě proto se stratovulkánům často říká také vrstvené sopky. Jejich hustá, viskózní láva na svazích poměrně rychle chladne a při každé erupci vytváří novou vrstvu. Kilimandžáro.

První sopka byla podle předpokladů aktivní asi 250 000 let. Dnes je prakticky zaniklá. Průměrná výška plošiny Shira je 3 600 m n. m. Její nejvyšší bod, Jonsell Point, leží ve výšce 3 962 m n. m.

Další sopkou bylo Mawenzi. Jeho hlavní vrchol dnes dosahuje 5 149 m n. m. a nese jméno Hanse Meyera, německého profesora geologie a cestovatele, který se stal prvním Evropanem, jenž zdolal Uhuru Peak. Meyer původně pojmenoval nejvyšší bod Kilimandžára „Kaiser Wilhelm Peak“ na počest německého císaře, po získání nezávislosti Tanzánie však byl název změněn na Uhuru Peak.

Odhaduje se, že sopka Kibo vznikla při erupci zhruba před 460 000 lety. Je to jediný vrchol Kilimandžára pokrytý ledovci. Kibo je dnes nejvyšší a největší ze tří sopečných kuželů Kilimandžára; v nadmořské výšce plošiny Saddle Plateau měří přes 24 km.

Kilimandžáro tedy tvoří tři sopky. Shira se změnila v plochou náhorní plošinu a zbylý okraj jejího sopečného kráteru poklesl hluboko do země. Mawenzi, druhý „bratr“, je skalnatý útvar se strmými svahy, takže některé oblasti jsou pro výstup téměř nepřístupné. Kibo, nejmladší sopka, nese také nejvyšší bod hory, dnes známý jako Uhuru Peak. Právě sem směřuje většina lidí, kteří chtějí zdolat Kilimandžáro. Na vrchol vede několik tras na Kilimandžáro.

Geologie Kilimandžára

„Střecha Afriky“ je vulkanického původu a tvoří ji převážně horniny, láva a popel. Ve vrcholové části se ve větším množství vyskytuje andezit, typ magmatické horniny. Hlavní hmota hory je však tvořena čedičem, který při zahřátí vytváří lávu. Tato vulkanická hornina má tmavě šedou barvu, proto Kilimandžáro působí jako tmavá věž s bílou čepicí na vrcholu.

Na svazích sopky Kibo na Kilimandžáru se nachází značné množství obsidiánu – výjimečné vulkanické horniny, která vzniká, když proudy roztavené lávy chladnou příliš rychle a nestihne se vytvořit krystalická struktura. Povrch pak pokrývá hladká pevná hmota připomínající černé sklo.

Je Kilimandžáro aktivní sopka?

Ze tří vrcholů Kilimandžára je za potenciálně aktivní považováno pouze Kibo, nejmladší sopka. Oficiálně se řadí mezi spící, nikoli vyhaslé sopky. Pravděpodobnost erupce Kilimandžára v blízké budoucnosti je mimořádně nízká.

Kdy Kilimandžáro naposledy vybuchlo?

Poslední erupce Kilimandžára proběhla přibližně před 360 000 lety a od té doby sopka spí. Fumaroly poblíž vrcholu však stále uvolňují plyny, například oxid siřičitý a oxid uhličitý, což ukazuje na pokračující geologickou aktivitu.

Co znamená název Kilimandžáro?

Jedna z rozšířených teorií říká, že název „Kilimanjaro“ pochází ze svahilských slov „kilima“ (hora) a „njaro“ (bělost nebo záře), což by bylo možné přeložit jako „Hora bělosti“ nebo „Zářící hora“ a odkazovalo by to na zasněžený vrchol. Jiná teorie spojuje název s kmenem Chagga, který obývá svahy hory. Podle některých výkladů mohl název vycházet ze slova Chaggů „Kilimanjaro“, jež by mohlo znamenat „hora karavan“ – odkaz na obchodní trasy procházející tímto regionem. Více o původu názvu Kilimandžáro najdete v našem článku na blogu.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články