Nejchladnější země Afriky: 6 míst, kde budete opravdu potřebovat bundu, čepici a rukavice

Kde v Africe můžete vidět sníh a teploty klesající až k −20 °C? Od marockého alpského „Malého Švýcarska“ po ledem pokryté vrcholy Kilimandžára – zde jsou nejchladnější místa kontinentu.

Žebříček nejchladnějších zemí Afriky vede Lesotho, Maroko, Jihoafrická republika, Etiopie, Tanzánie a také horské oblasti Ugandy a Demokratické republiky Kongo. V mnoha částech těchto zemí teploty pravidelně klesají pod 0 °C, téměř každou zimu tu sněží a místy lze spatřit i ledovce. Jak ale mohou na nejteplejším kontinentu světa existovat tak chladné podmínky?

Důvodem je, že Afrika nejsou jen pouště a savany. Má také rozsáhlé horské systémy, z nichž mnohé vystupují do výšek přes 4 000–5 000 m n. m. V horách se můžete setkat s mrazem, sněhem i alpskou krajinou – dokonce blízko rovníku.

V tomto novém článku se podíváme na 6 nejchladnějších zemí Afriky, kde klima často připomíná severní Evropu.

1. Lesotho: oficiálně nejchladnější země Afriky

Lesotho je výjimečná země: celé jeho území leží výše než 1 400 m n. m. Průměrná nadmořská výška činí přibližně 2 160 m. Díky této neobvyklé geografii se jeho klima výrazně liší od okolní Jihoafrické republiky.

Krajinu tvoří horské louky s nízkými keři, skalnaté plošiny a ve vyšších polohách alpská tundra.

Lesotho je také jedním ze dvou míst v jižní Africe, kde se dá lyžovat nebo jezdit na snowboardu. Afriski Mountain Resort leží v pohoří Maluti ve výšce přes 3 200 m n. m. Jeho hlavní sjezdovka měří přibližně 1 km. Během sezony od června do srpna sem přijíždějí tisíce příznivců zimních sportů. Středisko má lyžování a snowboarding, převážně na technickém sněhu, i svahy pro začátečníky a tubingové dráhy.

2. Maroko: město Ifrane

Maroko si většina lidí spojuje se Saharou, středem země však prochází Atlas – mohutné pohoří vystupující nad 4 000 m n. m., kde panuje jedno z nejchladnějších klimatu severní Afriky.

Město Ifrane leží ve Středním Atlasu v nadmořské výšce přes 1 650 m n. m. a patří k nejchladnějším místům kontinentu. V roce 1935 zde teploty klesly na −23,9 °C. Sníh padá každý rok a může se držet celé týdny.

Ve Vysokém Atlasu, nejvyšší části pohoří Atlas, jsou podmínky ještě drsnější. Podle Morocco Next mohou teploty na hoře Toubkal (4 167 m n. m.) v nejchladnějších obdobích klesat až k −20 °C.

Příroda marockých hor ostře kontrastuje s pouštními oblastmi země. Mezi alpskými loukami rostou cedry a jalovce a na jaře, když roztaje sníh, se údolí mění v rozkvetlá pole – v severní Africe vzácný a působivý pohled.

3. Jihoafrická republika: Sutherland a Dračí hory

Jihoafrická republika patří klimaticky k nejrozmanitějším zemím Afriky. Zatímco pobřežní oblasti jsou většinou mírné, malé město Sutherland v provincii Severní Kapsko je považováno za nejchladnější místo v zemi. Od června do srpna tu noční teploty klesají na −8 až −12 °C, zatímco denní teploty kvůli nadmořské výšce okolo 1 450–1 500 m n. m. jen zřídka překročí 7 °C.

Na východě země leží Dračí hory s vrcholy přesahujícími 3 480 m n. m. Ve vyšších polohách pravidelně sněží a teploty mohou klesat hluboko pod bod mrazu. Nad 3 000 m n. m. se běžně zaznamenávají hodnoty až −15 °C.

Místní krajinu tvoří především zelené louky a údolí, studené potoky a vodopády. V zimě, od června do srpna, bývají vrcholy často zahalené v mracích.

4. Etiopie: pohoří Simien

Etiopská vysočina patří k nejvýše položeným plošinám Afriky. Leží zde pohoří Simien, dosahující výšek přes 4 500 m n. m. Přestože je blízko rovníku, místní klima připomíná vysokohorské oblasti Alp.

Podobně jako v jiných vysoko položených oblastech Afriky zde krajině dominují zelené louky a údolí. Žijí tu endemické druhy, které se nevyskytují nikde jinde, například vlček etiopský a paviáni dželada, oba přizpůsobení nízkým teplotám a řídkému vzduchu.

Pro oblast jsou typické výrazné teplotní rozdíly během jediného dne: přes den může být 15 °C a v noci teplota klesá pod bod mrazu. Zemědělství je proto obtížné, místní pastevci tradičně nosí vlněné pláště a domy se stavějí z kamene se silnými zdmi, aby lépe držely teplo.

Existuje také stará místní víra spojená s drobnými stromy zvanými „genwarar“ – neformálním názvem, který zřejmě používají jen místní obyvatelé. Věřilo se, že v těchto stromech žijí zlí duchové a že pokácení stromu může duchovi umožnit posednout člověka. Tuto víru zaznamenal na počátku 19. století cestovatel Nathaniel Pearce ve svém deníku, později vydaném v knize The Life and Adventures of Nathaniel Pearce (1831). Přesný druh stromu však zůstává neznámý.

5. Tanzánie: Kilimandžáro

Tanzánie se svými rozlehlými savanami v národních parcích, jako jsou Serengeti, Tarangire a Arusha, může působit jako poslední místo, kde byste čekali chlad. Přesto se zde tyčí nejvyšší hora Afriky – Kilimandžáro s výškou 5 895 m n. m. Jeho vrchol Uhuru Peak si stále uchovává ledovce a občas zde sněží, i když leží jen 330 km jižně od rovníku.

U vstupu do Národního parku Kilimandžáro, například u Marangu Gate ve výšce zhruba 1 800 m n. m., bývají denní teploty obvykle příjemně teplé, 21–27 °C, i když od dubna do května a v listopadu může pršet. S rostoucí výškou klesá teplota přibližně o 6–7 °C na každých 1 000 metrů. Na Uhuru Peak se denní teploty pohybují kolem 0 °C a v noci mohou spadnout až na −15 °C. V posledních letech je sněžení méně předvídatelné a může přijít v kterémkoli ročním období.

V roce 2021 provedla Altezza Travel vlastní studii. Tým sledoval vrchol pomocí satelitních snímků a sestavil roční zprávu o sněhových podmínkách na Kilimandžáru, doplněnou fotografiemi.

Kilimandžáro patří k několika velkým horským vrcholům, které jsou dostupné i lidem s průměrnou fyzickou kondicí. Svahy jsou poměrně mírné, takže není potřeba technické horolezecké vybavení. Trénink je důležitý, ale k dosažení nejvyššího bodu Afriky nemusíte být profesionálním sportovcem.

V samostatném checklistu jsme sestavili vše, co je dobré zvážit při plánování vysokohorského treku. Hodí se každému, kdo se chystá zdolat nejvyšší horu Afriky – nebo o ní zatím jen uvažuje.

6. Uganda a Demokratická republika Kongo: Rwenzori neboli Měsíční hory

Na hranici Ugandy a Demokratické republiky Kongo leží pohoří Rwenzori, jehož nejvyšší bod – Margherita Peak na hoře Stanley – dosahuje 5 109 m n. m. Podle Dartmouth College jsou tyto hory tvořeny velmi starými horninami, jejichž původ sahá více než 570 milionů let zpět do prekambria. Pro představu: přibližně v této době se na Zemi podle vědců poprvé objevil mnohobuněčný život.

Claudius Ptolemaios, řecko-římský matematik, astronom a geograf žijící přibližně v letech 100–170 n. l., označoval Rwenzori jako Měsíční hory. Starověcí učenci věřili, že by zde mohly ležet prameny Nilu – a částečně měli pravdu. Řeky pramenící v tomto pohoří napájejí jezerní systémy, které se přes řeku Semliki napojují na povodí Nilu.

Na horních svazích a plošinách teploty často klesají pod 0 °C a na vrcholech mohou spadnout na −10 °C i níže. Dokonce i ve výškách 3 000–4 000 m n. m. bývá přes den obvykle jen 10–15 °C, zatímco noční teploty se po většinu roku pohybují kolem 2–6 °C.

V Rwenzori se stále drží jedny z mála zbývajících ledovců na rovníku. Dnes většina z nich přežívá na třech nejvyšších vrcholech – Mount Stanley, Mount Speke a Mount Baker – nad 4 800 m n. m. Na počátku 20. století zde bylo 43 ledovců o celkové rozloze přibližně 7,5 km², za poslední století se však kvůli změně klimatu dramaticky zmenšily.

Často kladené otázky

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.