Expedice na Kilimandžáro pouze pro ženy s Altezza Travel

Vysokohorské expedice byly dlouho spojovány výhradně s mužskou silou a vytrvalostí. Tento pohled je ale minulostí: ženy dnes nejen zdolávají nejvyšší hory planety, ale jako profesionální nosičky a průvodkyně pomáhají na vrchol i ostatním. Kilimandžáro, nejvyšší hora Afriky s výškou 5 895 m n. m., je dnes příkladem toho, jak se v tradičně „mužské“ profesi stírají genderové hranice.

Ženy na Kilimandžáru: kontext

První žena, která vystoupila na Kilimandžáro, to dokázala v roce 1927. Tehdy se dvaadvacetiletá Australanka Sheila MacDonald stala první ženou, která dosáhla vrcholu Uhuru Peak, nejvyššího bodu hory. Vrchol v té době ještě nesl jméno německého císaře Viléma II. Její výstup vyvolal senzaci: obecně se mělo za to, že taková fyzická zátěž je možná jen pro muže.

Od té doby počet žen vystupujících na „střechu Afriky“ trvale roste. V polovině 20. století se už účastnily řady expedic a ve 21. století se staly pevnou součástí vysokohorské turistiky.

Jiný příběh se však týká zapojení žen do horských týmů. Podle organizace Equality in Tourism, která prosazuje genderovou rovnost v cestovním ruchu, se první nosičky objevily na hoře v roce 1995. Tehdy šlo ale jen o ojedinělé případy.

Dnes je situace jiná. Ženy působí nejen jako kuchařky nebo členky doprovodného personálu, ale také jako profesionální průvodkyně odpovědné za komfort a bezpečnost účastníků výstupu.

Proč si ženy vybírají práci v horách?

„Pro mnoho tanzanských žen je práce na Kilimandžáru příležitostí vybudovat si kariéru a podpořit rodinu. Je to obzvlášť důležité vzhledem k vysokému počtu matek samoživitelek v zemi, přetrvávající genderové nerovnosti a pokřiveným společenským normám. Muži často zůstávají bez práce nebo ji jednoduše odmítají přijmout. Ženy jsou nuceny převzít odpovědnost. Ve srovnání s vyčerpávající prací na farmách nebo špatně placenými místy ve městech je profese nosičky či průvodkyně mnohem perspektivnější a výdělečnější,“ vysvětluje Dmitry, vedoucí oddělení výstupů v Altezza Travel.

Odpovědní organizátoři výstupů, kteří jsou členy KPAP, vyplácejí mzdy několikanásobně vyšší než na plantážích. Práce v horách navíc přináší další výhodu – spropitné.

Kromě financí je zde i psychologický rozměr. Nosička nebo průvodkyně se stává vzorem pro ostatní: boří stereotypy a otevírá nové profesní cesty.

Jak vzniká ženský horský tým

Navzdory tradiční představě, že práce průvodce nebo nosiče je pro ženy příliš náročná, neexistují žádná objektivní omezení. Základem je pouze fyzická vytrvalost a ochota pracovat v náročných povětrnostních podmínkách.

Kariéra na Kilimandžáru se rozvíjí postupně. Nová členka týmu nejprve pracuje jako nosička, a to nejméně jeden rok. Během této doby si ověří vlastní sílu a vytrvalost a zároveň se naučí specifika práce v horském týmu. Poté může absolvovat školení a nastoupit jako asistentka průvodce. V této roli pomáhá se stavbou tábora, komunikací s účastníky výstupu a dohledem nad jejich bezpečností. Po několika letech asistentské praxe se může ucházet o pozici průvodkyně.

Nový formát na Kilimandžáru: ženské expedice s Altezza Travel

Podle Dmitryho vznikla myšlenka organizovat ženské výstupy přirozeně, protože v horských týmech Altezza Travel už pracuje zhruba 50 žen. V určité chvíli bylo zřejmé, že nastal čas připravit formát, v němž budou všechny účastnice – od cestovatelek přes průvodkyně až po nosičky – ženy. Těm, které mají obavy z účasti ve smíšených skupinách, to umožňuje vystoupit v prostředí, kde se cítí zcela bezpečně a pohodlně.

Women-Only Climbs nejsou umělou reakcí na globální trend. Pro Altezza Travel jde o smysluplnou iniciativu, která současně naplňuje několik důležitých cílů.

• Komfort a bezpečnost. Některým ženám tyto expedice pomáhají cítit se jistěji. Pro mnohé je hlavní překážkou výstupu na Kilimandžáro spíše psychika než fyzická kondice. V čistě ženském týmu se účastnice mohou plně soustředit na výstup.
• Podpora místní komunity. Každá ženská expedice vytváří poptávku po kvalifikovaných ženách v terénu – průvodkyních, nosičkách, kuchařkách a asistentkách. Nevznikají tak jen nová pracovní místa, ale také reálné možnosti profesního růstu.
• Příspěvek k genderové rovnosti. Formát Women-Only Climbs ukazuje, že ženské týmy nejsou v přípravě ani kvalitě služeb nijak horší než mužské. Ženy v klíčových rolích zároveň povzbuzují další, aby se zapojily do vysokohorských expedic a budovaly kariéru v cestovním ruchu.

Z organizačního hlediska se v ničem neslevuje. Všechny expedice dodržují stejné standardy bezpečnosti, stravování, aklimatizace i logistiky. Jediným rozdílem je výhradně ženské prostředí, které vytváří pohodlnou a podpůrnou atmosféru pro všechny účastnice.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články