Top 7 richest countries in the world in 2026

Za nejbohatší země roku 2026 lze při kombinaci více ukazatelů považovat Spojené státy, Lucembursko, Švýcarsko, Norsko, Dánsko, Island a Austrálii. Silné sociální systémy, stabilní ekonomiky a vysoké průměrné příjmy umožňují mnoha lidem udržet si pohodlnou životní úroveň, vytvářet výrazné úspory a odejít do penze s dobrým důchodem. V tomto článku se Altezza Travel věnuje tomu, jak tyto země k takové prosperitě dospěly a jak jejich ekonomiky ovlivňují rozvojové africké státy.

Jak jsme seznam sestavili

Při přípravě článku jsme analyzovali data ze šesti nezávislých žebříčků, z nichž každý měří bohatství jiným způsobem. Některé se zaměřují na velikost ekonomiky dané země, jiné hodnotí majetek na úrovni domácností prostřednictvím mezd, úspor a důchodů. Třetí skupina jde za hranici ekonomických statistik a sleduje, jak ekonomika a osobní příjmy ovlivňují každodenní život – včetně dostupnosti zdravotní péče, vzdělání a celkové spokojenosti. Výsledkem je výběr sedmi zemí. Je důležité dodat, že nejde o pořadí od nejbohatší po nejchudší zemi ani naopak. Každá z nich má vlastní silné stránky.

• Hrubý domácí produkt (HDP) Tento ukazatel měří hodnotu zboží a služeb, které země za rok vytvořila, vyjádřenou v amerických dolarech. Odráží celkovou velikost ekonomiky. Samotné HDP však říká jen málo o tom, jak ve skutečnosti žijí běžní občané; hodí se především pro pochopení globálního ekonomického vlivu země.

• HDP na obyvatele Jde o celkový roční ekonomický výkon vydělený počtem obyvatel. Ukazuje výkon ekonomiky připadající na jednu osobu a patří k nejběžnějším způsobům, jak hodnotit „bohatství“ země. Je však třeba mít na paměti, že nejde o totéž co skutečné příjmy lidí. Země může vyrábět velmi mnoho, a přesto většina jejích občanů vydělává poměrně málo.

• HDP na obyvatele upravené podle parity kupní síly (PPP) Tento ukazatel používá podobný výpočet, ale zohledňuje rozdíly v cenách mezi zeměmi. V Indii si například za hypotetických 1 000 dolarů koupíte mnohem více než v Kanadě. PPP s tímto rozdílem počítá a ukazuje, kolik zboží a služeb si lidé reálně mohou dovolit.

• Medián majetku na dospělého Patří k nejspravedlivějším ukazatelům, protože odráží skutečný majetek průměrného dospělého rezidenta: nemovitosti a úspory po odečtení dluhů. Na rozdíl od průměrných hodnot medián nezahrnuje vliv miliardářů, a proto přesněji vypovídá o finanční situaci běžných občanů. Nízký medián obvykle znamená, že se bohatství soustředí u politických elit a vrcholových manažerů.

• Index lidského rozvoje Tento index sestavuje Organizace spojených národů a zahrnuje tři ukazatele: příjem na osobu, očekávanou délku života a úroveň vzdělání. Princip je jednoduchý: země může vytvářet obrovské bohatství, ale pokud se lidé běžně nedožívají více než 65 let a nemají přístup ke kvalitnímu vzdělání, celková kvalita života zůstává nízká.

• World Happiness Report Tuto každoroční zprávu připravuje Wellbeing Research Centre při Oxfordské univerzitě společně s americkou výzkumnou společností Gallup. Obyvatelé více než 140 zemí v ní hodnotí svou pohodu a životní spokojenost na desetibodové škále.

Které země patří k nejbohatším na světě?

1. Spojené státy

• Počet obyvatel: 346 milionů 
• Hlavní město: Washington, D.C. 

Spojené státy zůstávají už několik desetiletí z hlediska HDP bez konkurence. V roce 2026 dosáhlo jejich HDP 31,8 bilionu dolarů – přibližně čtvrtiny celé světové ekonomiky (123,5 bilionu dolarů). V USA se soustřeďují největší burzy světa, přední technologické společnosti i investiční kapitál, z něhož vznikají nové firmy. Průměrný nashromážděný majetek dospělého Američana činí 620 600 dolarů. Výše je už jen Švýcarsko, k němuž se dostaneme níže.

Americký model stojí na představě, že finanční úspěch je dosažitelný osobním úsilím, a pro mnoho lidí to skutečně platí. Nezaměstnanost zůstává nízká (4,3 % v lednu 2026, 11. místo na světě) a průměrné mzdy patří k nejvyšším na světě – přes 80 000 dolarů ročně. „Americký sen“ navíc dál přitahuje talenty z celého světa. Podle National Foundation for American Policy založili téměř dvě třetiny (64 %) takzvaných unicorn společností s hodnotou přes 1 miliardu dolarů přistěhovalci nebo jejich děti.

Působivá čísla zároveň zakrývají výrazné nerovnosti. Zatímco průměrný majetek Američana dosahuje impozantních 620 000 dolarů, medián je pětkrát nižší – kolem 124 000 dolarů. V tomto ukazateli patří Spojeným státům až 15. místo na světě. Důvodem je velmi bohatá menšina včetně 935 miliardářů, která celkový obraz výrazně zkresluje. K tomu se přidávají náklady na vzdělání a zdravotní péči, jež pro běžné občany představují značnou finanční zátěž. Studentské půjčky dnes splácí téměř 43 milionů Američanů a celkový dluh přesahuje 1,8 bilionu dolarů. To je téměř stejně jako HDP Austrálie (1,9 bilionu dolarů), nebo zhruba 2,5násobek HDP Švédska (711,5 miliardy dolarů).

Dalším problémem jsou výdaje na zdravotní péči. Průzkum společnosti Gallup z loňského roku ukázal, že 12 % dospělých v USA (přibližně 31 milionů lidí) si muselo během předchozích 12 měsíců půjčit dohromady 74 miliard dolarů na léčbu sebe nebo členů rodiny. Celkový zdravotnický dluh se odhaduje na 220 miliard dolarů.

V Indexu štěstí jsou Spojené státy na 23. místě ze 147 zemí. Umisťují se níže než Česká republika, Rakousko, Slovinsko, Kosovo, Izrael a řada dalších států, které se v seznamech nejbohatších zemí světa objevují jen zřídka.

2. Lucembursko

• Počet obyvatel: 712 300
• Hlavní město: Lucemburk

Lucembursko lze na mapě světa snadno přehlédnout. Jeho území má jen 2 586 km², takže je menší než Rhode Island, nejmenší stát USA. Ekonomicky však vypadá obraz úplně jinak. Nominální HDP Lucemburska činí pouze 107,7 miliardy dolarů – zhruba 295krát méně než u Spojených států. V přepočtu na obyvatele se však situace zcela mění: Lucembursko je druhé na světě a HDP na obyvatele dosahuje 154 120 dolarů, téměř dvojnásobku americké hodnoty. 

Páteří ekonomiky je finanční sektor. Je zde registrováno více investičních fondů než v jakékoli jiné evropské zemi a spravovaná aktiva přesahují 5 bilionů eur. Lucembursko je zároveň světovou jedničkou v mediánu majetku na dospělého, který činí 395 340 dolarů. 

V roce 2020 Lucembursko zrušilo jízdné ve veřejné dopravě pro rezidenty i turisty. Malta zavedla o dva roky později podobné opatření, ovšem pouze pro rezidenty. Většina zemí si takovou politiku stále nemůže dovolit. Veřejné vzdělání je zdarma a většinu nákladů na zdravotní péči hradí systém pojištění. Lucembursko zároveň aktivně podporuje rozvojové země. Patří sem 420,8 milionu eur určených partnerským zemím, jako jsou Burkina Faso, Kapverdy, Mali, Nikaragua, Niger a Senegal, i 9 milionů eur na programy chránící ohroženou divokou zvěř, včetně horských goril v Demokratické republice Kongo, Ugandě a Rwandě. 

3. Švýcarsko

• Počet obyvatel: 9,2 milionu 
• Hlavní město: Bern

Obyvatelé Švýcarska jsou na prvním místě na světě v průměrném nashromážděném majetku: 687 166 dolarů na dospělého. Zhruba každý sedmý rezident je dolarovým milionářem – vyšší koncentraci nenajdete nikde jinde. Ekonomika stojí především na třech odvětvích: bankovnictví, které přitahuje kapitál majetných lidí z celého světa; farmacii se společnostmi jako Novartis a Roche; a hodinářství se značkami Rolex, Patek Philippe, Omega a mnoha dalšími.

Jedním z nejpřekvapivějších faktů o prosperujícím Švýcarsku je, že vlastní bydlení má pouze 42 % obyvatel. Jde o nejnižší míru vlastnického bydlení v Evropě. Důvodů je několik: mimořádně vysoké ceny nemovitostí, vysoká počáteční spoluúčast u hypoték (kolem 20 %) a specifický daňový systém.

Majitelé nemovitostí musí platit daň z teoretického příjmu, který by získali, kdyby svůj domov pronajímali – i když v něm skutečně bydlí a žádný příjem z nemovitosti nemají. Jako kompenzaci si mohou z daní odečíst úroky z hypotéky. Dokud je hypotéka vysoká, tyto odpočty mohou daň částečně nebo zcela vyrovnat a majitelům umožňují investovat další peníze jinde. Proto mnoho Švýcarů nespěchá s předčasným splacením hypotéky. Pro důchodce se však systém stává nevýhodným: penze jsou výrazně nižší než platy, hypotéky bývají často už splacené, daňové odpočty mizí, ale majitelé dál platí daň z tohoto hypotetického nájemného. 

4. Norsko

• Počet obyvatel: 5,8 milionu 
• Hlavní město: Oslo

Norsko se zařadilo mezi nejbohatší země světa díky ropě, každodenní prosperita země však na ropných příjmech zcela nezávisí. V roce 1990 vláda vytvořila Government Pension Fund, aby investovala ropné příjmy v zahraničí. Dnes jde o jeden z největších státních investičních fondů na světě s hodnotou téměř 2 biliony dolarů. To odpovídá více než 340 000 dolarům na občana. Nejde o osobní úspory, ale o národní rezervní fond. Logika je jednoduchá: přírodní zdroje jednou dojdou a ceny komodit jsou nestálé, ale státní rozpočet ani životní úroveň občanů na nich nemají zcela záviset.

Průměrná mzda v Norsku se pohybuje kolem 5 500 dolarů měsíčně. Na první pohled to vzhledem k nákladům na život v zemi nemusí působit výjimečně vysokým dojmem. Na druhé straně obyvatelé neplatí za vysokoškolské vzdělání ani za velké zdravotní výdaje. Univerzity jsou pro občany zdarma a roční spoluúčast na zdravotní péči je omezena zhruba na 320 dolarů, zbytek hradí stát. Přesčasy pracuje pouze 1 % Norů – jedna z nejnižších hodnot mezi vyspělými zeměmi. V Německu a Kanadě je to 4 %, v USA 10 %. Vysoká je i míra vlastnického bydlení: nemovitost vlastní 76,5 % Norů. Průměrné hypoteční sazby se pohybují kolem 5 %.

Zvláštní pozornost si zaslouží automobilový trh. V roce 2025 tvořily elektromobily 95,9 % všech nových aut prodaných v Norsku. Přibližně 88 % elektřiny v zemi navíc vyrábějí vodní elektrárny a dalších 11 % pochází z větrných farem. Fosilní paliva se převážně vyvážejí nebo využívají pro průmyslové účely.

5. Dánsko

• Počet obyvatel: 5,9 milionu
• Hlavní město: Kodaň

Dánsko patří k několika málo zemím, kde studentský dluh téměř neexistuje. Veškeré vzdělání včetně univerzitního studia je zdarma. Každý dospělý občan má navíc nárok na studentské stipendium, které v roce 2026 činí zhruba 1 000 eur měsíčně před zdaněním. Pokud to nestačí, mohou si studenti vzít státní půjčky na nájem a další životní náklady.

Zdravotnictví funguje velmi podobně: občané většinou platí jen za léky a stomatologické služby. Dánský penzijní systém je považován za jeden z nejsilnějších na světě. Celkové penzijní úspory dosahují 845,5 miliardy dolarů – dvojnásobku HDP země. Zhruba dvě třetiny povinných penzijních odvodů platí zaměstnavatelé, zbývající třetinu zaměstnanci. Tyto prostředky se investují po celém světě, takže celková penzijní rezerva dál roste.

Medián majetku běžného dánského rezidenta činí 216 098 dolarů, což zemi řadí na páté místo na světě po Lucembursku, Austrálii, Belgii a Hongkongu. Dánské domácnosti zároveň nesou vysokou míru zadlužení – průměrná rodina dluží zhruba 1,5 až 2násobek svého ročního příjmu. Neznamená to však, že lidé žijí na hranici chudoby. Naopak: protože bydlení je mimořádně drahé, zejména v Kodani a okolí, většinu tohoto dluhu tvoří hypotéky. Daňový systém navíc umožňuje odečítat úroky z hypotéky, takže z finančního hlediska často dává větší smysl hypotéku držet než ji předčasně splatit.

To vše se odráží v celkové životní spokojenosti obyvatel: Dánsko je v žebříčku štěstí třetí na světě, hned za Finskem a Islandem, jemuž se budeme věnovat nyní.

6. Island

• Počet obyvatel: 355 000
• Hlavní město: Reykjavík

V roce 2008 zažil Island největší finanční krizi ve své historii. Aktiva tří hlavních bank země – Glitnir, Landsbanki a Kaupthing – převyšovala roční HDP Islandu 8 až 10krát, přesto se během několika dní zhroutila. V důsledku toho se islandská ekonomika propadla v roce 2009 o 6,5 % a v roce 2010 o další 4 %, zatímco národní měna ztratila přibližně 50 % hodnoty. Island si v této situaci zvolil cestu, kterou předtím žádná jiná země nevyzkoušela: odmítl zachraňovat banky penězi daňových poplatníků, nechal téměř celý bankovní sektor padnout a uvěznil odpovědné manažery. Celkem 36 bankéřů dostalo tresty odnětí svobody v souhrnné délce 96 let.

Osmnáct let poté patří země s populací pouhých zhruba 355 000 lidí k nejprosperujícím na světě. Islanďané vydělávají v průměru 4 700 až 6 200 eur měsíčně. Zdravotní péče a vzdělání jsou zdarma a očekávaná délka života dosahuje 82,7 roku. Tyto faktory řadí Island na první místo v Indexu lidského rozvoje OSN a na druhé místo v Indexu štěstí.

Ekonomika stojí na rybářství (přibližně 21 % HDP) a cestovním ruchu. V roce 2025 země přivítala 2,26 milionu zahraničních návštěvníků. Pozornost si zaslouží také výroba energie: Island získává téměř 100 % elektřiny z obnovitelných zdrojů. Přibližně 72 % pochází z vodních elektráren a dalších 27 % z geotermálních stanic využívajících vulkanické teplo. Tyto geotermální systémy zároveň vytápějí asi 90 % domácností v zemi.

7. Austrálie

• Počet obyvatel: 27,9 milionu
• Hlavní město: Canberra

Austrálie je po Lucembursku druhá na světě v mediánu nashromážděného majetku: 268 424 dolarů na dospělého rezidenta. Zhruba každý desátý Australan je dolarovým milionářem. 

Školní vzdělání a léčba ve veřejných nemocnicích jsou pro občany a trvalé rezidenty zdarma. Medián mzdy se pohybuje kolem 5 700 dolarů měsíčně a průměrný pracovní týden trvá přibližně 38 hodin. Austrálie patří mezi 10 nejlepších zemí světa v rovnováze mezi prací a osobním životem. Chůze, běh a surfování před prací nebo po ní jsou prakticky součástí národní kultury.

Australská prosperita není pouze výsledkem domácí finanční politiky. Země výrazně profituje také z těžebních projektů napříč Afrikou, které zároveň pozitivně ovlivňují místní ekonomiky. Tanzánie je například největší destinací australských těžebních investic a připadá na ni 21 % těchto projektů. Jen za poslední dva roky byly podepsány kontrakty v hodnotě 3,6 miliardy dolarů. Tanzanské úřady zdůrazňují, že tato spolupráce nejen zvyšuje příjmy státu, ale také přitahuje do odvětví místní podniky a vytváří pracovní místa.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články