Nejlepší národní parky světa: 16 tipů

Objevování nejzajímavějších národních parků světa patří k nejlepším způsobům, jak poznat rozmanitost naší planety. Tento výběr spojuje mimořádné parky z různých zemí a krajin – od hor a lesů po pouště, pobřeží, řeky a oblasti proslulé výjimečnou divokou zvěří. Nejde o žebříček, ale o pečlivě vybranou inspiraci pro cestovatele, kteří chtějí vidět jedny z nejpůsobivějších přírodních míst světa.

Národní park Yellowstone, USA

Yellowstone, jedno z nejpůsobivějších míst planety a vůbec první národní park na světě, byl založen v roce 1872. Takovou koncentraci gejzírů jinde nenajdete – v Yellowstone se nacházejí přibližně dvě třetiny všech gejzírů na Zemi. Chcete-li vidět sloup vroucí vody vystřelující desítky metrů do výšky, zamiřte ke slavnému gejzíru Old Faithful, který vybuchuje zhruba každou hodinu a půl.

Yellowstone ukrývá i další geotermální jevy, kaňony, jeskyně, vodopády a nádherná jezera včetně vysoko položeného Yellowstone Lake, které leží v nadmořské výšce přes 2 000 metrů. Park je útočištěm severoamerické divoké zvěře: potkat zde lze bizony, vlky, jeleny ušaté a wapiti, pumy i medvědy grizzly.

Na návštěvu si vyhraďte alespoň tři dny, abyste stihli vidět co nejvíce. Vyhněte se časnému jaru před otevřením silnic a také červenci, kdy do parku míří nejvíce lidí a bizoni bývají obzvlášť nevyzpytatelní.

Národní park Banff, Kanada

Nejstarší kanadský národní park láká na úchvatné scenérie: tyrkysová ledovcová jezera pod zasněženými vrcholy Skalnatých hor. Do Banffu se jezdí za lyžařskými středisky, jednodenními túrami i odpočinkem u jezera Lake Louise. V létě se po jezeře pluje na kánoích, v zimě se bruslí po jeho zamrzlé hladině. Pěší túry a cyklistika jsou oblíbené po celý rok. Mnoho cestovatelů parkem jednoduše projíždí po Trans-Canada Highway a dalších vyhlídkových silnicích a sleduje alpskou krajinu z pohodlí auta.

Přestože park protíná síť silnic, zůstává bezpečný pro divokou zvěř. Má více podchodů a nadchodů pro zvířata než kterékoli jiné místo na světě. Žijí zde pumy a rysi, vlci a jeleni, medvědi grizzly i baribalové. Návštěvníkům se doporučuje nosit na stezky sprej proti medvědům.

Ngorongoro, Tanzánie

Přesně vzato Ngorongoro není národní park, ale zvláštní chráněná oblast. Důvodem je přítomnost Masajů, jednoho z nejznámějších pasteveckých národů Afriky. V měřítku celého kontinentu jde o mimořádně vzácnou výjimku: v chráněné oblasti mohou žít a tradičně hospodařit pouze masajští pastevci.

I my v seznamu národních parků děláme výjimku a zařazujeme Ngorongoro. Důvod je zřejmý. Samotná oblast je rozlehlá, většina cestovatelů však míří na jediné místo: do propadlého kráteru dávné sopky. Jeho dno pokrývají travnaté pláně a ostrůvky lesa, které vytvářejí mimořádně bohatý a živý ekosystém. Kráter Ngorongoro bývá označován za přírodní zoologickou zahradu díky neobvyklé koncentraci zvěře a jedinečné krajině, kde zvířata fakticky uzavírají vysoké stěny kráteru.

V tomto „africkém Edenu“ žije současně téměř 30 000 velkých savců: býložravci zde prosperují na omezeném prostoru po boku predátorů. Lze spatřit lvy, slony i všechny zástupce velké pětky a setkání s nosorožci je poměrně časté. Pokud jde o efektivitu pozorování zvěře, Ngorongoro překonává ostatní africké parky. Nikde jinde neuvidíte během jediné cesty takovou rozmanitost a hustotu zvířat.

Vydejte se na safari v Tanzánii a poznejte Ngorongoro na vlastní oči.

Národní park Galapágy, Ekvádor

Galapážské ostrovy hostí jeden z nejpozoruhodnějších národních parků světa. Žije zde tolik jedinečných druhů zvířat, že vědci souostroví označují za „živé muzeum evoluce“. Vděčí za to izolaci a kombinaci příznivých podmínek – mnoho ostrovů je sopečného původu a leží na rozhraní tří oceánských proudů. Právě pozorování rostlin a zvířat Galapág pomohlo Charlesi Darwinovi formulovat základy moderní evoluční teorie. Galapážské ostrovy byly navíc vůbec první lokalitou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO.

Při návštěvě Galapág pravděpodobně potkáte lachtany, galapážské lávové ještěrky, leguány mořské a řadu vodních ptáků včetně ikonického tereje modronohého. K větším suchozemským druhům patří želvy obrovské a tučňáci galapážští, jediní tučňáci žijící severně od rovníku. V národním parku je povoleno potápění, při němž lze pozorovat žraloky, mořské želvy, rejnoky, manty, barevné útesové ryby i leguány mořské – jediné ještěry na světě, kteří se živí pod vodou a dokážou zůstat ponoření po delší dobu.

Národní park Torres del Paine, Chile

Na návštěvníky tohoto chilského národního parku čekají žulové hory, fjordy a ledovce, prudké řeky i studená jezera. Torres del Paine znamená „Modré věže“ a odkazuje na tři vrcholy v srdci parku. Tato část Patagonie je mimořádně krásná: na plošinách a pláních kvetou orchideje, podhůří zdobí žluté květy kalceolárií, magellanské lesy zůstávají zelené díky cypřišům a nad tím vším vystupují drsné andské štíty. Parkem procházejí pumy a lišky, zatímco jihoandští jeleni a lamy guanako hledají útočiště ve vyšších polohách. Nad krajinou krouží orli a kondoři andští.

Torres del Paine má dvě hlavní pěší trasy: okruhy W a O. Trasa W zabere 3–5 dní, okruh O vyžaduje 7–9 dní. Obě trasy předpokládají dobrou fyzickou kondici a zkušenost s plánováním trasy. Počasí v Patagonii se mění rychle, proto je vhodné mít oblečení do všech podmínek.

Národní park Fiordland, Nový Zéland

Fiordland je největší národní park Nového Zélandu. Tvoří jej majestátní fjordy, hory porostlé deštným lesem, jezera vyhloubená ledovci a působivé vodopády. Nejznámější jsou Sutherland Falls, které padají ve třech stupních z výšky 580 metrů.

Nejznámějšími fjordy parku jsou Milford Sound a Doubtful Sound. Návštěvníci se mohou vydat na noční plavbu jachtou nebo projet fjordy na kajaku. V obou zátokách bývají často vidět delfíni a místní tučňáci fiordlandští. Park je také domovem pozoruhodných nelétavých ptáků, jako jsou kivi jižní, slípka weka, papoušek kakapo a takahē, kdysi považovaný za vyhynulého.

Park nabízí vícedenní treky včetně tří světově proslulých tras Milford, Kepler a Routeburn i řadu jednodenních túr. Na cestu si vezměte repelent – novozélandské mušky sandflies jsou svými štípanci pověstné.

Národní park Serengeti, Tanzánie

Národní park Serengeti patří k nejnavštěvovanějším parkům Afriky a často se označuje za nejikoničtější safari destinaci světa. Proslavil jej jev známý jako Velká migrace, při níž se obrovská stáda nepřetržitě přesouvají otevřenými pláněmi a určují rytmus života v Serengeti. Cestou lze pozorovat nejen tisíce pakoňů v pohybu, ale také všechny zástupce africké velké pětky a mimořádně pestrou škálu další divoké zvěře.

Díky Velké migraci je Serengeti významnou lokalitou světového dědictví UNESCO. Obecně se považuje za nejlepší místo na Zemi pro pozorování vztahů mezi predátory, kde lvi, levharti a gepardi soupeří o teritorium i kořist.

Serengeti je zároveň jedním z nejlépe prozkoumaných savanových ekosystémů Afriky, a to díky desítkám let ochranářské práce vedené Frankfurtskou zoologickou společností. Výzkum začal v polovině 20. století z iniciativy významného ochránce přírody Bernharda Grzimka. Další zajímavá fakta o Serengeti najdete na blogu Altezza Travel.

Chcete-li navštívit nejikoničtější park Afriky, naplánujte si safari v Tanzánii.

Národní park Plitvická jezera, Chorvatsko

Jeden z nejmalebnějších národních parků Evropy leží na Balkánském poloostrově v Chorvatsku. Proslavily jej kaskády jezer propojených množstvím vodopádů a potoků, včetně podzemních. Dalším výrazným rysem největšího chorvatského parku jsou četné jeskyně, z nichž nejnavštěvovanější jsou Šupljara a Golubnjača.

Jezera lze procházet po osmi značených trasách a po dalších stezkách s vyhlídkami. Park tvoří zalesněné hory obývané vlky, divokými prasaty, srnci, jeleny, rysy a medvědy. Zvířata se nejčastěji objevují v okolí jezer. Plitvická jezera jsou také výborným místem pro pozorování ptactva – zaznamenáno zde bylo více než 150 druhů. Na návštěvu parku obvykle stačí jeden den.

Mořský park Velkého bariérového útesu, Austrálie

Velký bariérový útes se táhne v délce 2 300 kilometrů podél severovýchodního pobřeží Austrálie a je viditelný z vesmíru. Jde o největší útesový ekosystém světa, který po tisíce let budovali koráloví polypi a řasy. Útesy leží v mořském národním parku a žije zde přibližně 1 500 druhů ryb a asi 400 druhů korálů. Velký bariérový útes patří k nejpozoruhodnějším parkům planety a stojí za to jej alespoň jednou vidět.

Korálové kolonie vytvořily jedinečný ekosystém s mangrovovými lesy podél pobřeží a bohatou podmořskou flórou i faunou. Hnízdí zde mořské želvy – šest ze sedmi známých druhů –, rodí se zde mláďata keporkaků a v místních vodách se pasou dugongové. Útes obývá také řada druhů velryb a delfínů. Celou jeho rozmanitost nelze obsáhnout během jediného ponoru. Pro klidné šnorchlování a potápění se doporučuje zůstat alespoň 2–3 dny.

Národní park Komodo, Indonésie

Národní park Komodo patří mezi nových sedm divů přírody. Leží na sopečných ostrovech v Indonésii a původně vznikl kvůli ochraně varana komodského. Tento dravý ještěr dorůstá délky až 3 metrů. Je natolik silný, že dokáže napadnout divoké prase, jelena timorského i vodního buvola, přetnout šlachy a rozpárat kořist. Kromě varanů komodských park chrání jelena timorského z JávyJelen timorský je druh jelena původem z ostrovů jihovýchodní Asie., tabona oranžovonohého a další endemické druhy. V okolních vodách žijí velryby, delfíni, mořské želvy a více než 1 000 druhů ryb.

Terén ostrovů je nápadný a neobvyklý, z velké části tvořený oblými kopci často pokrytými suchou trávou. Klima je horké a suché, téměř půl roku se teploty pohybují kolem 40 °C. Park má také menší plochy tropického lesa a husté mangrovové porosty ukryté v ostrovních zátokách. Trekking se zde často kombinuje s potápěním a šnorchlováním v okolních pobřežních vodách. Indonéská moře jsou výjimečná – právě zde se setkává mořská flóra a fauna Tichého a Indického oceánu.

Národní park Komodo osloví zejména cestovatele, kteří už mnohokrát poznali klasickou tropickou krajinu. Vzácná zvířata a osobitá scenérie z něj dělají podmanivé místo i pro zkušené objevitele.

Krugerův národní park, Jihoafrická republika

Tento safari park soustřeďuje téměř vše, co si lidé s Afrikou spojují. Lvi a sloni, buvoli a nosorožci i levharti dohromady tvoří africkou velkou pětku. Nad savanou se tyčí baobaby, staré skalní malby pokrývají útesy a rangeři hlídkují v terénu, aby chránili nosorožce před pytláky. Afrika zde působí syrově a skutečně.

Krugerův národní park patří k několika málo divokým oblastem Afriky, které lze poznávat autem, a je proto vhodný i pro nezávislé cestovatele. Park má zpevněné silnice, čerpací stanice, kempy i hotely s kompletními službami. Doporučuje se strávit zde alespoň tři dny, abyste měli šanci spatřit i vzácnější zvířata. Kruger leží v oblasti s rizikem malárie, proto je nutné přijmout odpovídající opatření.

Národní park Yosemite, USA

Yosemite představuje klasický obraz severoamerické divočiny. Ať už jste zde byli, nebo ne, snímky z kalifornské Sierry Nevady jste téměř jistě viděli. El Capitan, ikonický Half Dome, řeka Merced protékající údolím Yosemite Valley, vodopád Bridalveil Fall, háj obřích sekvojí Mariposa Grove a široké výhledy z Tuolumne Meadows patří mezi světově proslulá místa Yosemite.

Yosemite má stovky kilometrů pěších stezek od krátkých, snadných procházek po náročné výstupy. Některé trasy vedou do nadmořských výšek přes 2 500 metrů. Návštěvníci si mohou vybrat z mnoha aktivit: rafting na řece Merced, lezení po skalách, jízdu na koni, cyklistiku, lyžování, bruslení i seskok padákem nad Mariposa County. Pokud máte rádi horskou krajinu Severní Ameriky, tento park Vás nezklame.

Národní lesní park Zhangjiajie, Čína

Národní lesní park Zhangjiajie je známý po celém světě. Jeho vysoké pískovcové pilíře inspirovaly tvůrce filmu Avatar. Fiktivní svět Pandory vycházel přímo ze skutečné krajiny a právě tento čínský park pomohl utvořit představu plovoucích hor. Ve skutečnosti se vrcholy nevznášejí. Jejich horní části vystupují nad vrstvy mlhy, které se ve zdejším vlhkém klimatu často tvoří. Po uvedení filmu byla jedna z hor přejmenována na Avatar Hallelujah Mountain.

Park nabízí rozsáhlou síť pěších tras a nejlépe se poznává během několika dní. Návštěvníci mohou obdivovat ikonické kamenné věže, vystoupit na horu Tianzi, projít se podél malebného potoka Golden Whip Stream a vydat se i do klidnějších, méně navštěvovaných částí parku. Mnozí se zastavují u skleněného mostu Zhangjiajie Glass Bridge zavěšeného 260 metrů nad zemí a svezou se výtahem Bailong Elevator, který vyveze návštěvníky o 326 metrů vzhůru po horském svahu za jedinou minutu. Čína zde ukazuje jednu ze svých nejpůsobivějších podob, kde dramatická přírodní krása potkává odvážné inženýrství.

Národní park Vatnajökull, Island

V největším islandském národním parku, kde se led setkává s roztavenou lávou, probíhají jedny z nejpozoruhodnějších přírodních procesů planety. Odtud pochází výraz „oheň a led“. Leží zde největší evropský ledovec a pod ním vybuchují některé z nejaktivnějších islandských sopek, takže vzniká krajina, jakou jinde nenajdete. Vatnajökull určují sopečné pouště, mohutné ledové dómy, pláně černého písku, zelené louky a laguny plné ledovců.

Návštěvníci se mohou vydat na túry podél ledovců, procházet březovými lesy, vidět vodopád Svartifoss padající přes čedičové sloupy, prozkoumat ledové jeskyně a dojít k ledovcovým lagunám. Vatnajökull pokrývá přibližně 14 % území Islandu. Milovníci přírody by si zde měli naplánovat 4–6 dní, ale smysl mají i krátké návštěvy na pár dní. Držte se značených stezek, zvlášť tam, kde nejsou přítomni rangeři.

Národní park Iguazú / Národní park Iguaçu, Argentina a Brazílie

Iguazú je komplex vodopádů na hranici Argentiny a Brazílie, s národními parky na obou stranách. Téměř 300 vodopádů se v podkovovitém oblouku táhne v délce přes 2 700 metrů. Iguazú se často srovnává s Niagarskými a Viktoriinými vodopády. Je širší i vyšší než Niagara a Viktoriiny vodopády překonává šířkou i průměrným průtokem vody, nikoli však výškou.

Vodopády obklopuje rozlehlý subtropický les, kde žijí plaší jaguáři, jaguarundi, oceloti, tapíři, vřešťani a mravenečníci velcí. Mokřady a klidné řeky ukrývají malé kajmany. Oba národní parky jsou otevřené návštěvníkům a každý přináší trochu jiný pohled. Brazilská strana nabízí lepší panoramatické výhledy, argentinská více lávek přímo nad vodopády a mezi nimi. Nejvhodnější doba k návštěvě je březen až květen a srpen až říjen.

Národní park Grand Canyon, USA

Národní park Grand Canyon nese jméno podle mohutného kaňonu vyhloubeného řekou Colorado. Ačkoli řeka protéká 11 národními parky USA, Grand Canyon v Arizoně je zdaleka nejznámější. Není nejdelším ani nejhlubším kaňonem světa, ale jeho rozměr, vrstevnatá geologie a výrazná harmonie každoročně přitahují miliony návštěvníků.

Kaňon odhaluje rozsáhlé vodorovné vrstvy hornin, v nichž je zapsáno téměř dvě miliardy let geologické historie Země. Návštěvníci sem přijíždějí na pěší túry, cyklistiku po hraně kaňonu, rafting po řece Colorado, jízdu na mulech ke dnu kaňonu i kvůli působivým fotografiím. Národní park Grand Canyon je oblíbený také mezi astrofotografy. Díky téměř nulovému světelnému znečištění je zdejší noční obloha výjimečně čistá a dramatická.

South Rim je nejnavštěvovanější částí a zůstává otevřený po celý rok, na rozdíl od North Rim, kde je méně silnic a vyhlídek a v části roku se uzavírá. Za zmínku stojí také to, že slavný skleněný chodník Grand Canyon Skywalk leží mimo hranice národního parku.

Naše planeta je mimořádně rozmanitá. Národní parky patří k nejlepším způsobům, jak tuto rozmanitost vnímat z mnoha různých perspektiv.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články