The Top 7 poorest countries in the world in 2026

V roce 2026 patří mezi nejchudší země světa Jižní Súdán, Burundi, Středoafrická republika, Demokratická republika Kongo, Jemen, Afghánistán a Somálsko. Jejich ekonomiky jsou tak malé, že po přepočtu na obyvatele činí roční výkon jen několik set dolarů na osobu. To je méně, než kolik obyvatelé vyspělých zemí běžně utratí za týden. Důvodem jsou války, sucha, hladomory i vlády, které jen obtížně zajišťují základní služby. Více v novém článku na blogu Altezza Travel.

Jak jsme tento seznam sestavili

Nevycházeli jsme z jediného indexu, protože žádné jednotlivé měřítko plně nevystihuje životní úroveň. Například příjmy z ropy mohou zvýšit HDP na obyvatele, aniž by se výrazně zlepšila kvalita života většiny obyvatel. Do seznamu jsme zařadili pouze země, které dosahují slabých výsledků napříč několika klíčovými ukazateli.

HDP na obyvatele. Jde o mnohem užitečnější měřítko než celkový HDP. Ukazuje hodnotu všeho, co země za rok vyprodukuje, vydělenou počtem obyvatel. Poskytuje tak hrubý odhad ekonomického výkonu na osobu. V mnoha zemích na tomto seznamu zůstává HDP na obyvatele pod 500 USD ročně, tedy pod 1,50 USD denně. Je však důležité chápat, že nejde o skutečný osobní příjem. Spíše vypovídá o celkovém ekonomickém prostředí. Reálné výdělky mohou být o něco vyšší, v některých případech ale také nulové.

Podíl obyvatel žijících pod hranicí chudoby. Od roku 2025 je mezinárodní hranice chudoby stanovena na méně než 3 USD denně. Ve vyspělých zemích pod touto hranicí žije jen nepatrný zlomek obyvatel, pokud vůbec někdo. Celosvětový průměr se pohybuje kolem 10 %. Když pod hranicí chudoby žije 70 % a více obyvatel země, chudoba přestává být statistickou kategorií a stává se normou.

Index lidského rozvoje (HDI). HDI sestavuje Organizace spojených národů a spojuje tři faktory: příjem na obyvatele, délku života a dosažené vzdělání. Jinými slovy měří celkový lidský rozvoj, nikoli pouze příjem.

Seznam nejchudších zemí světa

Jižní Súdán

• Počet obyvatel: 14,3 milionu
• Hlavní město: Džuba 

Jižní Súdán patří mezi nejchudší země světa. Organizace spojených národů jej v Indexu lidského rozvoje řadí na 193. místo ze 193 zemí. HDP na obyvatele činí pouhých 488 USD ročně, tedy o něco více než 1 USD denně. Přibližně 76,5 % obyvatel žije v extrémní chudobě.

Číst a psát umí jen 35 % dospělých, zatímco téměř 3 miliony dětí vůbec nechodí do školy. Potravinová situace patří k nejhorším na světě: 7,8 milionu lidí, tedy 56 % populace, čelí akutní potravinové nejistotě, včetně zhruba 700 000 dětí. Ekonomická a humanitární krize dopadá také na bezpečnost. V Globálním indexu míru je Jižní Súdán na 156. místě ze 163 zemí. Často je uváděn jako nejchudší země světa.

Ekonomika závisí téměř výhradně na ropě, která tvoří přibližně 90 % vládních příjmů. Ropovody však vedou přes sousední Súdán, kde pokračuje ozbrojený konflikt. Když boje naruší provoz, Jižní Súdán přichází o velkou část svých příjmů.

To se stalo v roce 2024, kdy se jeden ze dvou hlavních ropovodů země stal neprovozuschopným. Pokračující boje znemožnily opravy. Ztráty dosahovaly přibližně 7 milionů USD denně a zaměstnanci veřejného sektoru, například učitelé a lékaři, přestali dostávat mzdy. Úroveň chudoby podle zpráv vzrostla na 92 %.

Burundi

• Počet obyvatel: 14,4 milionu
• Hlavní město: Gitega 

Burundi je také nejméně urbanizovanou zemí Afriky a po Papui-Nové Guineji zaujímá druhé místo na světě podle podílu obyvatel žijících na venkově. V Indexu lidského rozvoje je země na 187. místě. HDP na obyvatele činil v roce 2025 291,80 USD, ačkoli MMF jej nyní odhaduje přibližně na 545 USD. Více než 74 % občanů žije v extrémní chudobě.

Protože většina obyvatel závisí na zemědělství, záplavy a sucha mívají ničivé následky. Když selže úroda, rychle přichází nedostatek potravin. Například šest měsíců silných dešťů v letech 2023–2024 vyhnalo z domovů více než 300 000 lidí. Záplavy a sesuvy půdy zničily přibližně 10 % zemědělské půdy v zemi a kolem 122 000 lidí čelilo život ohrožujícímu nedostatku potravin.

Klima je jen část problému. Sousední Rwanda čelila mnoha podobným geografickým i historickým výzvám. Přesto její ekonomika při srovnatelném počtu obyvatel v roce 2025 vzrostla o 9,4 %. Podíl lidí žijících pod hranicí chudoby klesl z téměř 40 % v roce 2016 na 27,4 % v roce 2024. Rwanda získává příjmy z těžby, exportu a služeb. Samotný cestovní ruch přináší přibližně 647 milionů USD ročně.

Středoafrická republika

• Počet obyvatel: 5,4 milionu
• Hlavní město: Bangui 

Středoafrická republika (SAR) je významným producentem diamantů, přesto v Indexu lidského rozvoje zaujímá 191. místo ze 193 zemí. HDP na obyvatele činí přibližně 579 USD ročně a 67,5 % populace žije v extrémní chudobě.

Akutní potravinové nejistotě čelí zhruba třetina obyvatel, tedy přibližně 2,2 milionu lidí, zatímco 481 000 osob je ohroženo hladomorem.

Přístup k elektřině má pouze 17,6 % obyvatel. Ve venkovských oblastech se toto číslo pohybuje kolem 2 %. V Globálním indexu míru je země na 150. místě, což odráží pokračující nestabilitu a bezpečnostní problémy.

Diamanty se v SAR těží a vyvážejí od roku 1961; v době vrcholu dosahovala roční produkce až 400 000 karátů. Diamanty ze země jsou poměrně kvalitní a prodávají se přibližně za 100 USD za karát, zatímco v sousední Demokratické republice Kongo jde o 10–40 USD za karát.

V roce 2013 byl vývoz diamantů zakázán poté, co byly příjmy z něj spojeny s ozbrojenými skupinami. Část omezení byla zrušena v roce 2015, odvětví se však výrazně nevzpamatovalo. V roce 2023 přinesl vývoz diamantů příjmy jen 12,8 milionu USD.

Demokratická republika Kongo

• Počet obyvatel: 107,6 milionu
• Hlavní město: Kinshasa 

Demokratická republika Kongo (DR Kongo) představuje na tomto seznamu nejostřejší kontrast. Žije zde největší počet lidí v extrémní chudobě na světě: přibližně 76,2 milionu. V Indexu lidského rozvoje je země na 171. místě a HDP na obyvatele se pohybuje kolem 704 USD.

Přibližně 26,5 milionu lidí, tedy zhruba každý čtvrtý obyvatel, nemá spolehlivý přístup k dostatku jídla. Z nich 3,6 milionu čelí nouzové úrovni potravinové nejistoty. Léčbu akutní podvýživy potřebuje asi 4,18 milionu dětí mladších pěti let, včetně 1,3 milionu dětí trpících těžkými, život ohrožujícími formami. Chronická podvýživa způsobila zpomalený růst přibližně u 42 % dětí.

Přitom pod povrchem země leží přírodní zdroje odhadované na 24 bilionů USD. DR Kongo produkuje asi 70 % světového kobaltu a 35 % koltanu, spolu s velkým množstvím mědi, diamantů a zlata. Tyto nerosty jsou zásadní pro moderní technologie a používají se ve všem od chytrých telefonů po elektromobily.

Toto bohatství však životní úroveň zlepšilo jen minimálně. V mnoha ohledech naopak nerostné bohatství země přímo přispělo k nestabilitě. Východní část DR Kongo už desítky let sužují konflikty mnoha ozbrojených skupin. Terorismus a kriminalita proto zůstávají rozšířené. Země se pravidelně objevuje mezi nejnebezpečnějšími v Africe i ve světě.

Pro srovnání se podívejme na Tanzánii. I tato země má významná ložiska zlata, niklu a dalších nerostů. Tyto zdroje jsou však spravovány prostřednictvím vládních smluv a vývozních regulací. Díky tomu vzrostl HDP Tanzánie v roce 2025 o 5,9 %, zatímco podíl obyvatel žijících pod mezinárodní hranicí chudoby činil 27,6 %.

Tanzánie zároveň vybudovala silný cestovní ruch, včetně výstupů na Kilimandžáro, safari za divokou zvěří a plážové turistiky na Zanzibaru. V roce 2025 cestovní ruch vytvořil příjmy ve výši 4,4 miliardy USD a překonal zlato jako hlavní zdroj devizových příjmů země.

Jemen

• Počet obyvatel: 34,7 milionu
• Hlavní město: Saná 

Jemen, ležící na Arabském poloostrově, patří k nejchudším zemím mimo Afriku. V Indexu lidského rozvoje je na 184. místě ze 193 zemí a HDP na obyvatele činí jen 384 USD ročně, tedy o něco více než 1 USD denně. 

V září 2025 čelilo akutní potravinové nejistotě přibližně 18 milionů lidí, více než polovina populace.

Stejně vážná je situace ve zdravotnictví a v přístupu k čisté vodě. Přibližně 17,4 milionu lidí nemá přístup k čisté vodě a více než polovina nemocnic v zemi je buď uzavřená, nebo funguje v omezeném režimu. Pravidelně se objevují ohniska cholery, zápalu plic a záškrtu.

Situaci dále zhoršuje rozsáhlá krize vnitřního vysídlení. Zhruba 4,5 milionu lidí muselo opustit své domovy, což vytváří další tlak na už tak přetížené veřejné služby. Velká část této humanitární krize je přímým důsledkem války, která začala v roce 2015.

Afghánistán

• Počet obyvatel: 46,5 milionu
• Hlavní město: Kábul 

Afghánistán je jedinou zemí na světě, kde má polovina populace, tedy všechny ženy, zákonem zakázáno získat střední a vysokoškolské vzdělání.

Problémy ve vzdělávání se netýkají jen žen. V roce 2024 nechodilo do školy více než 2,12 milionu dětí. Hodnocení z roku 2022 ukázalo, že přes 90 % z nich nedokázalo přečíst ani jednoduchý text.

Téměř polovina všech škol nemá čistou vodu, hygienické zázemí ani vytápění. Přibližně 1 000 škol zůstává zavřených, převážně kvůli škodám po desetiletích konfliktu a přírodních katastrofách. Prudce upadlo také vysokoškolské vzdělávání: mezi lety 2019 a 2024 klesl počet mužů zapsaných na univerzitách o 40 %.

Afghánistán je v Indexu lidského rozvoje na 181. místě a HDP na obyvatele byl v roce 2025 odhadován na 448 USD. Mezinárodní měnový fond zatím pro zemi nezveřejnil údaje za rok 2026.

Téměř polovina populace, zhruba 22,9 milionu lidí, potřebuje humanitární pomoc. Z nich asi 21 milionů nemá dostatečný přístup k vodě a hygieně, téměř 15 milionů čelí akutnímu nedostatku potravin a zhruba 14 milionů má omezený přístup ke zdravotní péči.

Somálsko

• Počet obyvatel: 18,2 milionu
• Hlavní město: Mogadišo 

Somálsko ve východní Africe sousedí s podstatně stabilnější Etiopií a Keňou. Přesto zůstává jedním z nejkřehčích a nejméně bezpečných států světa. Organizace spojených národů řadí Somálsko v Indexu lidského rozvoje na předposlední místo, hůře je na tom jen Jižní Súdán.

V roce 2026 se HDP na obyvatele odhaduje na 812 USD. Přibližně polovina populace žije pod hranicí chudoby a zhruba 6,5 milionu lidí čelí akutnímu nedostatku potravin.

Krizi způsobuje nejen pokračující konflikt mezi ozbrojenými skupinami a vládními silami, ale také opakující se sucha. Na konci loňského roku dlouhotrvající sucho zničilo pastviny na rozsáhlých územích země. Někteří pastevci podle zpráv krmili velbloudy roztrhaným kartonem, zatímco obyvatelé pobřežních oblastí mleli krunýře humrů jako krmivo pro dobytek, protože nezůstala žádná tráva.

Stejně složité jsou podmínky ve vzdělávání a zdravotnictví. Základní školu navštěvuje jen 31 % dětí a roční výdaje na zdravotní péči činí pouhých 22 USD na osobu. Pro srovnání: světový průměr je přibližně 1 317 USD.

Domácí porody bez lékaře jsou běžné a pouze 32 % porodů probíhá za přítomnosti zdravotnického pracovníka. Somálsko má přibližně 0,9 nemocničního lůžka na 1 000 lidí, zatímco světový průměr činí 3,3. Výsledkem je mimořádně vysoká mateřská i dětská úmrtnost.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články