Reportáž z výstupu na Ol Doinyo Lengai

Výstup na aktivní sopku v srdci Tanzánie

Expedici s Altezza Travel jsme zahájili skvělým safari v Serengeti. Po safari jsme se nerozhodli odpočívat, ale vystoupit na aktivní sopku. Pozoruhodná sopka Ol Doinyo Lengai leží v oblasti jezera Natron. Její název v místním jazyce Masajů znamená „Hora boha“. Altezza Travel nám zorganizovala dopravu i ubytování u jezera Natron a postarala se o všechny detaily, abychom mohli na sopku vystoupit bezpečně.

Bydleli jsme v Lengai Lodge: jednoduchém, trochu drsném ubytování, zato s nádherným výhledem. V oblasti jezera Natron je obecně jen omezený výběr penzionů a jen velmi málo lodge nebo hotelů vyšší kategorie. Odlehlé místo má krásu čisté, málo dotčené přírody, ale bez komfortu rozvinutějších oblastí.

Dorazili jsme brzy a celé odpoledne jsme měli na odpočinek. S mým spolucestovatelem jsme se rozhodli protáhnout si nohy krátkým výletem k vodopádu Ngare Sero. Navštívili jsme také břeh jezera Natron, který tisíce plameňáků barví do růžova. Tato oblast leží mimo hlavní turistické trasy a zachovává si syrovou krásu. Není neobvyklé spatřit žirafy ukryté v akáciových hájích nebo zebry pohybující se po bahnitých pláních kolem jezera.

Jezero Natron není jen krajinou mimořádné přírodní krásy, žije zde také početná masajská komunita. Masajové jsou známý kmen původem z Tanzánie a Keni, který si dodnes uchovává tradiční způsob života. Masajové zvlášť zajímali mého spolucestovatele Dmitryho – natolik, že se rozhodl vystoupit na Ol Doinyo Lengai v tradičním masajském oděvu.

Byl oblečený kompletně po masajsku: měl plášť ze dvou kusů látky zvaných „shuka“, sandály vyrobené z recyklovaných pneumatik, malou mačetu, hůl a opasek. Zjevně vše, co člověk k úspěšnému výstupu potřebuje.

Výstup probíhá v noci a skupiny vyrážejí za tmy, aby dosáhly vrcholu Hory boha. Noční výstup má zvláštní atmosféru: před botami vidíte jen několik kroků osvětlených čelovkou.

Túra začala u úpatí Ol Doinyo Lengai, už ve výšce 1 100 m n. m. Měl jsem připravené termo vrstvy a teplou bundu, zatímco Dmitry měl samozřejmě jen tradiční masajský oděv. Oba jsme měli čelovky, nezbytnou výbavu pro noční túry. Celková výška sopky je necelých 3 000 m, takže nás čekalo téměř 2 000 výškových metrů ke kráteru na vrcholu – většinu času ve tmě, pouze ve světle čelovek.

Jak výstup strmění, Dmitry to měl stále těžší. Praskl mu sandál z pneumatiky a pokračoval jen v ponožkách. Foukal vítr a pod látkou „shuka“ neměl nic, co by ho zahřálo, přesto šel dál.

První ranní světlo nás zastihlo přibližně ve výšce 2 600 m n. m. Ohlédli jsme se a pod námi se otevřel působivý pohled na africkou krajinu.

S lepší viditelností jsem před sebou uviděl skalní věž: náš cíl. Působila ale jako optický klam. Ať jsem udělal kolik kroků chtěl, velká skála se zdála pořád stejně daleko.

Tato část výstupu je nejnáročnější kvůli extrémnímu sklonu a kluzkému sopečnému popelu. Mám s horskými výstupy solidní zkušenosti a trekové hole nepoužívám, přesto byla místa, kde jsem musel lézt po čtyřech. V některých úsecích jsem postupoval stylem „scrambling“ a lezl po rukou a kolenou.

Jak jsme se blížili ke kráteru, sílil nepříjemný sirný zápach. Šlo o fumarolový plyn unikající průduchy poblíž kráteru a byl to signál, že se přibližujeme k cíli. Stejně jako u všech aktivních sopek je důležité mít na paměti, že všude kolem uniká oxid uhličitý. Během našeho výstupu foukal stálý vítr, který ho bezpečně rozptyloval, ale horolezci by měli být opatrní v každé prohlubni nebo soutěsce, kde je proudění větru omezené.

Konečně jsme byli nahoře. Právě včas na východ slunce a výhled, který se těžko srovnává s čímkoli jiným. Nějaký čas jsme pozorovali pozoruhodnou kalderu na vrcholu Ol Doinyo Lengai. Turisté mohou přejít až ke kaldeře samotné, musí však postupovat opatrně, protože ji tvoří popel a očekává se, že se časem zhroutí.

Výhled z vrcholu za námahu strmého výstupu jednoznačně stojí. Odměnou jsou panoramata rozlehlé africké krajiny, pohled na celou oblast jezera Natron z ptačí perspektivy a v pozadí tlumené hučení lávy.

Možná nejtěžší částí zdolání Ol Doinyo Lengai je sestup. Po nočním výstupu jsme byli unavení a těšili se na horkou sprchu, jenže vyčerpané nohy musely postupovat pomalu. Sklon, kvůli kterému jsem se cestou vzhůru musel místy škrábat po čtyřech, při sestupu prověřil mou rovnováhu.

Neustále jsme kontrolovali výškoměry a počítali, kolik nám ještě zbývá dolů k zaslouženému odpočinku. Nakonec jsme všichni sestoupili bezpečně. Celý výstup nám trval 9 hodin, ale myslím, že Dmitryho masajská výzva nás zdržela. Jsem si jistý, že lidé v dobré fyzické kondici ho zvládnou za 6 nebo 7 hodin.

Od zdolání Hory boha jsme zavedli tradici: každý nový člen našeho týmu musí před výstupem na Kilimandžáro vystoupit na Ol Doinyo Lengai bez pomoci. Jiná cesta není, jen vlastní silou. Zkuste výstup na aktivní sopku v Tanzánii s Altezza Travel.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články