Žijí v Africe tygři?

Krátká odpověď zní: ne – v Africe nežijí žádní volně žijící tygři a nikdy tam nežili. Některé soukromé rezervace a zoologické zahrady, zejména v Jihoafrické republice, však chovají tygry kvůli ochraně druhu a cestovnímu ruchu.

Tito tygři žijí v chráněných podmínkách a nejsou součástí přirozené africké fauny. Ve volné přírodě jsou tygři původem z Asie, nikoli z Afriky.

Proč si tolik lidí myslí, že se tygři volně pohybují po Africe?

Překvapí, kolik lidí si myslí, že když vyrazíte na safari v Africe, uvidíte lvy, žirafy, slony a… tygry. Zkuste malý experiment: zeptejte se několika přátel, které velké šelmy lze na safari v Africe spatřit. Pravděpodobně zjistíte, že někteří zmíní i tygry. Dokonce i část návštěvníků safari se mylně domnívá, že se tygři po Africe volně pohybují, a plete si je s levharty nebo lvy. Proč k tomu dochází? Žijí snad tygři v Africe přece jen?

Hlavní příčina omylu spočívá v tom, že lidé často nerozlišují mezi velkými kočkovitými šelmamiVelké kočkovité šelmy tvoří samostatnou podčeleď největších kočkovitých. Patří sem pět druhů rodu Panthera (lev, tygr, jaguár, levhart, irbis) a dva druhy levhartů obláčkových (levhart obláčkový a levhart Diardův).. Levharti se snadno pletou s jaguáry a lidé k nim často řadí i gepardy, přestože patří do jiné skupiny kočkovitých. Puma je také malá kočka, ale když laikovi ukážete její fotografii, může si ji splést se lvicí. Obecně si lidé pletou zařazení velkých kočkovitých šelem a někdy dokonce říkají lvům „tygři“.

Dalším zdrojem zmatku je geografie velkých koček. Jaguáři a pumy žijí v Jižní a Severní Americe, lvi v Africe a částech Indie, zatímco tygři výhradně v Asii. Z toho vzniká představa, že když je Afrika tak bohatá na divokou přírodu, musí se tygři pohybovat i po jejích savanách. Proč tam tedy nejsou?

Proč tygři nežijí v Africe?

Tygři jako druh vznikli v Asii přibližně před 2 miliony let, v období pleistocénu, známém také jako doba ledová. Evoluční historie kočkovitých je složitá a má řadu nejasných míst. Dlouho se předpokládalo, že všechny velké kočky pocházejí ze společného afrického předka. Výzkum DNA a nálezy vyhynulých druhů však naznačují, že se velké kočky poprvé objevily v Asii téměř před 6 miliony let.

To vysvětluje, proč se tygři vyskytují pouze v Asii – v Africe nikdy nebyli původním druhem. Zajímavé je, že výzkumy zároveň ukazují, že i předci afrických lvů a levhartů původně pocházeli z Asie.

Pokud se ale lvi do Afriky dostali, co v tom zabránilo tygrům? Vědci nemají jedinou odpověď. Obvykle se tato otázka vysvětluje kombinací evolučních, ekologických a geografických faktorů.

Evoluční faktory

Tygři se vyvinuli pro život v husté krajině střední a jihovýchodní Asie, kde jim bujná vegetace poskytuje kryt při lovu ze zálohy. Černé pruhy na oranžovo-bílé srsti fungují v lese jako velmi účinné maskování a dávají tygrům při lovu výhodu.

Afriku však z velké části tvoří otevřená krajina. V savaně by tygři lovili obtížně, protože by je jejich velikost i výrazné zbarvení příliš prozrazovaly.

Tygři jsou zároveň největší kočkovité šelmy. Dokážou lovit nejen divočáky a jelenovité, ale v Asii i losy, divoký skot a buvoly. Dostatek kořisti znamenal, že nikdy nepotřebovali migrovat na velké vzdálenosti. V Africe by jim však velikost spíše škodila – v savaně je důležitější rychlost a vytrvalost, zatímco mohutné tělo omezuje pohyblivost.

Další nevýhoda: tygři nelezou po stromech. V Africe by obtížně hledali únik před sluncem a chránili svou kořist před hyenami, které umějí potravu obratně krást.

Tygři jsou navíc samotářští lovci, na rozdíl od lvů, kteří loví ve skupinách. Evoluce dnešní tygry přizpůsobila vlhkým lesům, bambusovým porostům a mangrovovým bažinám – prostředím, která na afrických pláních neexistují.

Ekologické faktory

Z hlediska ekosystému by tygři byli v Africe nadbyteční. Obsazují stejnou predátorskou niku jako lvi, levharti a hyeny. Protože je tato nika už zaplněná, tygři by jen obtížně soupeřili o území a potravu. Africké šelmy lépe přizpůsobené místním podmínkám by jim nedovolily vytvořit stabilní populaci.

Geografické bariéry

Dostat se z Asie do Afriky by pro tygry samo o sobě bylo obtížné. Cestou leží přirozené překážky: vysoká pohoří, rozsáhlé pouště jako Sahara a další přírodní bariéry. V minulosti byly ještě hůře překonatelné, protože doba ledová přinášela mnohem drsnější klima než dnes. Co zvládli předci lvů a levhartů, bylo pro předky tygrů příliš náročné.

A proč by takové překážky vůbec překonávali, když území střední a severní Asie tygrům velmi dobře vyhovovalo? Konkurence byla minimální, takže k přežití a rozmnožování jim stačilo zvětšovat tělesnou hmotnost, zdokonalovat přirozené maskování a pilovat specializovaný způsob lovu – tedy schopnost dlouho nehybně čekat v záloze, tiše se přiblížit ke kořisti a v závěru zaútočit rychlým, silným výpadem.

Přesto dnes těmto majestátním zvířatům hrozí vyhynutí.

Kolik tygrů na světě zbývá?

Tygři rychle mizí kvůli ničení přirozeného prostředí a lidské činnosti, včetně pytláctví a trofejního lovu. Odhaduje se, že v 19. století žilo ve volné přírodě kolem 100 000 tygrů. Dnes jich zbývá jen asi 3 000–4 000. I v nejpříznivějším scénáři se jejich populace zmenšila 25násobně. Tři poddruhy tygra ve 20. století zcela vyhynuly.

Ve kterých zemích žijí tygři?

V současnosti se předpokládá, že tygři obývají 14 zemí: Indii, Čínu, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Vietnam, Laos, Kambodžu, Thajsko, Malajsii, Rusko, Indonésii, Myanmar a Severní Koreu. 

Stav severokorejské populace je však nejistý. Pochybnosti existují i o výskytu tygrů v některých dalších uvedených zemích. Odhaduje se, že tygři dnes obývají jen asi 5–6 % svého historického areálu.

Vlády těchto zemí se snaží chránit zbývající roztříštěné populace. Probíhají různé ochranářské programy zaměřené na boj proti pytláctví a zvyšování počtu tygrů. Přes veškeré úsilí však celkový počet volně žijících tygrů dál klesá.

Snaha chránit a obnovovat populace tygrů se neomezuje jen na země, kde tygři historicky žili. Do ochrany se zapojují i státy daleko od jejich přirozeného prostředí – včetně jedné africké země: Jihoafrické republiky.

Kde lze v Africe vidět tygry? (v zajetí)

V Jihoafrické republice existuje několik soukromých tygřích rezervací a takzvaných farem na chov tygrů. Tyto projekty čelí kritice odborníků a některé se dostaly i do veřejných skandálů. Oficiálně uváděným cílem bývá chov tygrů v bezpečném prostředí, aby mohli být později vypuštěni do svých přirozených biotopů v Asii – nebo alespoň zachování druhu, protože zemím, jako je Čína, se to nedaří dostatečně.

Nejznámějším z těchto projektů je rezervace Laohu Valley, založená pro chov silně ohroženého tygra jihočínského. Jedinci převezení do rezervace se narodili v zajetí v Číně a patřili mezi poslední známé zástupce svého poddruhu. Po přesunu do Jihoafrické republiky se začali rozmnožovat. Tito tygři žijí v podmínkách velmi podobných jejich přirozenému prostředí a cílem je naučit je přežít ve volné přírodě.

Problém podobných projektů však spočívá v tom, že majitelé těchto „afrických“ tygrů je často využívají komerčně – vybírají vstupné od turistů nebo je prodávají zoologickým zahradám. V nejhorších případech jde o nelegální obchod s tygry odchovanými v zajetí, případně dokonce s částmi jejich těl určenými pro asijské trhy. Stejně jako u nosorožců existuje po tygrech poptávka v tradiční čínské medicíně, kde se jejich kosti, zuby a drápy používají jako prostředky proti bolesti a afrodiziaka.

V Africe navíc fungují soukromé zoologické zahrady a turistické atrakce, které drží tygry v zajetí. Ve většině z nich mají návštěvníci možnost vidět divoká zvířata zblízka a fotografovat se s nimi. V některých případech lze dokonce vstoupit do kontaktu s cvičenými tygry.

Například na Zanzibaru (Tanzánie) funguje interaktivní zoo Cheetah’s Rock, která se v marketingových materiálech prezentuje jako záchranné centrum pro volně žijící zvířata. V kleci chová tygra bengálského, přesto ani Cheetah’s Rock, ani podobné turistické atrakce nemají se skutečnou ochranou tygrů nic společného.

Přežili by tygři v Africe, kdyby byli vysazeni?

Jak už bylo řečeno, tygři by ve volné přírodě v Africe nepřežili, ani kdyby je tam člověk vysadil. Důvody jsou stejné jako ty, které moderním tygrům i jejich předkům od počátku zabránily migrovat do Afriky:

• Ekosystémy Afriky a Asie jsou příliš odlišné
• V Africe je mezi velkými šelmami silná konkurence

Je velmi nepravděpodobné, že by lvi a tygři dokázali dlouhodobě sdílet stejné území.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články