Tým Altezza Travel objevil vzácného albínského damana. Kdo jsou damani?

V tomto krátkém článku se dočtete, jak jsme v Národním parku Mkomazi v Tanzánii objevili albínského damana a měli štěstí ho vyfotografovat. Přidáme také zajímavosti o damanech, původních afrických savcích, a vysvětlíme, jak albínská zvířata obecně přežívají ve volné přírodě.

Nález

V prosinci 2022 se tým Altezza Travel vydal prozkoumat Národní park Mkomazi na severovýchodě Tanzánie, u hranice s keňským parkem Tsavo West. Právě tam jsme nečekaně narazili na zcela bílého savce z řádu damanů. Byl to albínský daman.

Damani jsou malá zvířata vzhledem připomínající sviště, běžné v Severní Americe, Evropě i Asii. Na rozdíl od svišťů však damani žijí v Africe, na Blízkém východě a na Arabském i Sinajském poloostrově. V Tanzánii se vyskytuje několik druhů, nejběžnější je daman skalní žlutě skvrnitý. S největší pravděpodobností patří náš albín právě k tomuto druhu, jedinému zástupci horských damanů. „Horští damani“ se jim říká jednoduše proto, že žijí mezi skalami. Přes den hledají potravu a vyhřívají se na horkém africkém slunci, v noci se ukrývají ve svých úkrytech – ve skalních štěrbinách a dutinách mezi balvany.

Spatřit albínského damana je velmi vzácné. U savců se albinismus objevuje přibližně u 1 z 10 000 jedinců. Častější je u ptáků, plazů a obojživelníků. Například u ptáků připadá jeden případ albinismu na 1 764 jedinců. Pro srovnání: průměrný výskyt albinismu u lidí je 1 případ ze 17 000. Jde však o průměrné hodnoty. V Evropě a ve Spojených státech se blíží jednomu člověku z 20 000, zatímco v subsaharské Africe je tento jev častější. V některých regionech, například v Zimbabwe, může připadat jeden albín už na 1 000 obyvatel.

Co je albinismus?

Albinismus je genetická odchylka, která narušuje tvorbu pigmentů odpovědných za zbarvení tkání. U rostlin jde o chlorofyl, u zvířat o melanin. Samotné slovo „albinismus“ vychází z latinského výrazu pro bílou barvu. Při úplném albinismu proto zvířata i rostliny působí zcela bíle. Možná jste se už setkali s lidmi s albinismem: mají velmi světlou kůži a vlasy a jejich oči bývají nejčastěji modré nebo hnědé. Někdy oči vypadají červeně, protože přes bezbarvou duhovku s menším množstvím melaninu prosvítají cévy sítnice. Proto se zdá, že oči lidí i zvířat s touto odchylkou mívají načervenalý odstín. Všichni jedinci s albinismem, lidé i zvířata, mají potíže se zrakem.

Albinismus je dědičný a vyžaduje shodu konkrétních genů odpovědných za tuto genetickou změnu u obou rodičů. Může být úplný nebo částečný. Existuje několik typů této poruchy, které vedou k různým kombinacím projevů nízké pigmentace. Kromě problémů se zrakem jsou nositelé albinismu kvůli nedostatku přirozené pigmentové ochrany před UV zářením více ohroženi rakovinou kůže. U většiny albínských aligátorů se například předpokládá, že ve volné přírodě přežijí jen zhruba 24 hodin, protože škodlivé UV záření pro ně bývá fatální. 

Co zvířatům s albinismem hrozí?

Vše výše uvedené se netýká jen lidí, ale i albínských zvířat. Mívají horší zrak, což zhoršuje jejich orientaci v prostoru a zpomaluje reakci na nebezpečí. Albíni navíc často trpí i horším sluchem.

Jak už asi tušíte, život ve volné přírodě bez přirozeného zbarvení má řadu nevýhod. Zbarvení se během evoluce přizpůsobilo přirozenému prostředí. Bílá zvířata jsou mezi vegetací i v jiném přírodním terénu nápadnější, a hůře se proto skrývají před predátory. Snadné to nemají ani albínští predátoři, pokud jsou z dálky dobře vidět.

Albínská zvířata si také hůře hledají partnera, protože ve volné přírodě bývá nejatraktivnější jedinec s výrazným a dobře rozpoznatelným zbarvením kůže, srsti nebo peří. Albíni bývají ve volné přírodě často odmítáni rodinou či skupinou a jsou z ní vytlačeni.

V zajetí vídáme albínská zvířata častěji než ve volné přírodě. Tito jedinci bývají nalezeni a odebráni už v raném věku, protože jejich šance na přežití v divočině by byla velmi nízká. Albínské veverky jsou považovány za jediné savce, kteří dokážou ve volné přírodě úspěšně přežívat.

Doufáme, že náš daman kvůli svému neobvyklému zbarvení nestrádá. Lovit nepotřebuje, protože damani jsou býložravci, a žije poblíž centra pro ochranu a chov nosorožce dvourohého v Mkomazi, takže ho predátoři pravděpodobně příliš neohrožují. Uklidňuje nás také, že jsme bílého damana viděli mezi ostatními damany s běžným zbarvením a žádný z nich vůči němu neprojevoval agresi ani jiné známky nepřátelství.

Kdo jsou damani?

Damani jsou malí hnědošedí savci s hustou srstí a drobným ocasem. Délka jejich těla se pohybuje mezi 30 a 70 cm. Vzhledem velmi připomínají hlodavce, například sviště a bobry, nejsou však jejich blízkými příbuznými a patří do jiného biologického řádu. Žijí v Africe a lze je považovat za endemity tohoto kontinentu s výjimkou jednoho druhu, damana skalního, který překročil Rudé moře a usadil se také na Arabském poloostrově a v jeho okolí.

Damany lze obecně rozdělit na druhy žijící mezi skalami a druhy dávající přednost stromům. První obývají otevřenou krajinu se skalními stěnami a velkými kameny a jsou aktivní ve dne. Druzí žijí v lesích a vedou noční život. Obě skupiny se živí rostlinami a téměř nepijí vodu, protože dostatek tekutin získávají z listů a mladých výhonků. Na chodidlech mají damani zvláštní svaly, které dokážou stáhnout kůži a vytvořit něco podobného přísavkám. Díky tomu snadno šplhají po hladkých skalách i kmenech stromů.

Snad nejneobvyklejší skutečností o damanech je jejich příbuznost s velmi velkými savci: sirénami, tedy mořskými krávami, a slony. Potvrzuje ji jak morfologie, tak genetika. Damani, sirény i sloni měli společného předka, který před miliony let dominoval Africe a patřil k nejrozšířenějším zvířatům kontinentu, dokud jej nevytlačili turovití, především antilopy. Antilopy jsou dodnes v Africe běžnější než jakákoli jiná velká zvířata.

Dnešní damani nejsou velká zvířata; váží přibližně 1,5 až 4,5 kg. Mezi jejich předky se však objevovali i obrovští savci, včetně zvířat velikosti nosorožce s hmotností blížící se jedné tuně. Četné fosilní nálezy ukazují, že pravěcí damani žili také v Asii, kam se podobně jako sloni dostali přes území dnešního Arabského poloostrova, a rovněž v Evropě. 

Existuje dokonce jazyková hypotéza, podle níž damani přispěli ke vzniku slova „Španělsko“. Kdysi obývali Pyrenejský poloostrov a Féničané, kteří tato místa navštívili, je nazvali „zemí damanů“ Takto Féničané pojmenovali Pyrenejský poloostrov, který objevili 1 100 let před Kristem. Název, který Féničané Pyrenejskému poloostrovu dali, zněl „i-shapan-im“. Nebylo to však bez omylu. Slovo „shapan“ znamenalo králíky, za něž byli damani považováni. Římané později název upravili do moderněji znějící podoby Hispania. Damani z Pyrenejského poloostrova následně vyhynuli a dnes v Evropě nežijí. . Název země se od té doby změnil a damani, kteří tam žili, vyhynuli, v názvu dnešního státu však zůstali.

Kdo damany ve volné přírodě ohrožuje? V podstatě všichni predátoři: levharti, servalové, hyeny, šakali, promyky, stejně jako draví ptáci a hadi. Malá velikost dnešních damanů z nich dělá lákavou kořist. Nevzdávají se však snadno. Tato zvířata mají výborný zrak – podle předpokladů dokážou zahlédnout nepřítele až na 900 metrů. Při ohrožení vydají pronikavý křik a všichni členové kolonie – damani žijí ve skupinách o 50 až 80 jedincích – se okamžitě ukryjí. Mrštná zvířata se velmi rychle pohybují po skalách a větvích, vyhledají skrytá místa a znehybní, dokud nebezpečí nepomine. Daman může útočníka také kousnout: ostré řezáky mu neslouží jen k okusování tuhé rostlinné potravy. Právě kvůli dvěma horním řezákům, které od sebe odstávají, někteří lidé rádi přirovnávají damany ke slonům a představují si, že jejich zuby vypadají jako drobné sloní kly.

Pokud uslyšíte slovo „dassie“, vězte, že řeč je o damanech. V angličtině se toto slovo poměrně často používá jako alternativní název těchto zvířat. Pochází z nizozemštiny, kde původní výraz znamená „jezevec“. Jezevci žijí v Evropě a není překvapivé, že Evropané podobná zvířata spatřená v Africe pojmenovali stejným slovem.

Damany žijící mezi skalami můžete pozorovat na safari v Tanzánii v národních parcích s Altezza Travel. Chcete-li vidět co nejvíce zvířat a navštívit nejzajímavější přírodní rezervace, vyplatí se zvolit delší program, například 7denní safari.

Možná budete mít štěstí a v Mkomazi spatříte právě albínského damana, kterého jsme našli. Nebo potkáte jiná vzácná a neobvyklá zvířata. Tanzánie dokáže překvapit.

Chcete vědět víc o cestách po Tanzánii?

Ozvěte se našemu týmu. Procestovali jsme všechny hlavní oblasti Tanzánie. Naši cestovní konzultanti působí přímo pod Kilimandžárem a rádi Vám poradí s plánováním cesty.

Další zajímavé články